Klára začíná na krá (Píseň pro Kláru)

Kláro, jsi cosi, co začíná na „krá“,

myslím, že kráska je výstižný pojem.

Jak jsem tě zahlédl, řek jsem si: „Sakra!“

Byla to láska hned na první dojem.

Vzpomínám na ten okamžik štěstí,

přijalas pozvání na sklenku vína,

myslel jsem, že to cos dobrého věstí,

myslel jsem, co všechno tím nezačíná.

Kláro, jsi cosi, co začíná na „krá“,

myslím, že královna, to k tobě sedne,

máš v sobě fluidum, září tvá čakra,

že každá jinačí před tebou bledne.

Šeptal jsem ti tiše bláznivé věty,

ty ses jim smála, bylas moc milá,

chvílis mě nechala líbat své rety,

pak jsi mě od sebe zas odstrčila.

Že prý máš cosi, co začíná na „krá“,

myslím, že ženské dny je slušné rčení.

Nač jsem ti nosil ty jahody z Makra,

když z toho zase dnes vůbec nic není?

Nešlo to včera a dneska to nejde,

myslím si: smůla jen, život je bíden.

Že cosi nehraje, to mi pak došlo,

když mi to říkala už třetí týden.

Už nejsi cosi, co začíná na „krá“,

neboť i kráva je výraz dost slabý,

za blázna měj si mě jednou či dvakrát,

pak to zkus jinde zas, když tě to baví.

Zhudebněná verze: https://youtu.be/UjIqAZ74Af8