listopad

Přimlouval bych se za podzimní vítr místo vítr podzimní.

pak mi přijde nelogická pasáž o chybách houpajících se na oprátce - to chápu tak, že se ty chyby oběsily, tedy jsou mrtvé, hned na to však jsou živé, neboť ubližují

možná i pasáž - tolikrát slibuji / chyby i tisíc na druhou - to evokuje, že slibuji chyby, a to si říkám, že spíš se slibuje opak - už to neudělám

ve druhé sloce tuším záměr (jako v první), že tam chceš mít rým - oprátce - hlodavce

v první se to krásně povedlo - stín - jeřabin

ve druhé moc ne, protože je to od sebe vzdálenější ve srovnání s první slokou a navíc jsou mezi nimi dva verše, které nejsou noc poetické, čtenář se na nich zadrhne, neplyne to samo, a když dojde k poslednímu verši, už si nevzpomene

a taky ten rým není stoprocentně čístý