Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFlashback
Autor
cassy
Kde vrcholek ční nad oblaka
a prstence páry
ulehly na ramena velikánů
tam končí svět
Jen skupinka ztřeštěných
dere se vzhůru
nohy i ruce od krve
vyprchal rozum
Tam nahoře už nic není
9 názorů
Douška:
u kritiků, kteří se tváří téměř osvíceně, předpokládám, že pochopí alespoň smysl prostého textu...bohužel, marně...
možná, že lepší název by byl ohlédnutí...co a jak jsem si napsal před 40 lety...mic víc, nic méně...i tak díky za připomínky...
Závěr trochu připomíná ono nada (nic) Jana z Kříže, i když smysl je jiný. Myslím, že přes veškerou stručnost je to vodnaté. V první strofě 2. a 3. verš nepřinášejí nic nezbytného, jen tzv. poetizují, a hodnotíci čtvrtý verš druhé strofy zavádí báseň dokonce ke zbytečnosti. Proč o něčem takovém psát básně? Ale je tu i určitý potenciál. Škrtnutím zbytného a přeformulováním posledního verše by se báseň mohla dotknout trancendentna.
nechápu námitku, milé norsko. já jsem jen reagovala na poslední verš.
mimochodem, ty chceš něco nejdřív zrušit a pak přeskládat... tomu už vůbec nerozumím.
Jen bych zrušil a přeskládal kaleidoskop závěru. To by mohlo být pokoukání