Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOtázka
Autor
Gorwor
Pošeptám jí mou otázku,
v co ona sama věří.
Prý na krásu pavučin
na šípkovém keři.
Utkány jsou z provázků,
a z kapek ranní rosy,
v keři skrytém obilím,
které nikdo nepokosí.
I na pomíjivost umění,
v miliardách vloček,
a na krutost a na něhu,
tlapek toulavých koček.
Poté v chrámu z polštářů,
svou víru v lásku změní.
A já ztrácím své pochyby,
v mocné síle odpuštění.
5 názorů
Radovan Jiří Voříšek
18. 11. 2020Je to dost dobrý. Hezké obraty, něžnost až křehkost.
Napadly mě jen nějaké malé detaily:
V prvním verši mi přijde nadbytečné "mou", jeho odstraněním se zlepší rytmus
Předposlední sloka:
na pomíjivost umění, .... "I" na začátku a poté "na" jsou zbytečné
v miliardách vloček,
a na krutost a na něhu,
tlapek černých koček
.... pokud netrváš na těch toulavých kočkách, tak černé kočky jsou taky zajímavé významem a navícmají o slabiku méně, což prospěje spádu verše
Pslední sloka s malou rytmickou změnou a minizkrácením:
Poté v chrámu z polštářů,
víru v lásku změní.
ztrácím svoje pochyby,
v mocné síle odpuštění.
Poznámka od Norska mi přijde lepší než báseň. Ale musím uznat, že ses snažil a zobrazil ty dva světy docela dobře. Máš tam i velmi pěkná místa.
Jéje. Omámen tvými verši a prost všech otázek skrývám se v obilí které nikdo nepokosí