Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVždycky, když odejdeš
Autor
Anadad Le Hinad
Vždycky, když odejdeš
vnímám odér tvé mužnosti
co neopustil mé dlaně
Vdechuji ulpělé dvojmocné
částečky polštáře
z něhož ses zvednul
protože spěcháš
za jinou
do fitka
Tam modelky XL nejsou žád(a)né
...
Nechávám si tě
stékat z těla
Vražda antiperspirantu
Vnímám nekonečnou hloubku
kde ani ty
nenajdeš
nikdy
dno
Slíbávám ze sklenky vody
otisky
tvých úst
V uších mi tiše doznívají
neposedné
kaskády
Iguazú
A v mobilu mám fotky
odrazu v zrcadle
když jsi chtěl
v mém dekoltu
zahlédnout
úsměv
Mony Lisy
...
Vždycky, když odcházíš
čekám jestli se otočíš
abys mě
- už nepřítomen -
letmo
políbil
...
A pak už slyším
běh antilopího samce
po schodech
Výstřel zadního vchodu
a (zdánlivě?) vítězné
zavytí
motoru
oktávky
...
Jsem koncentrovaná
fyzicky i na duši
A jen doufám
že
zase
PŘIJDEŠ
3 názory
Anadad Le Hinad
30. 11. 2020Ó, díky, Luzz :)
Mimo jiné, Iguazú nejsou jen vodopády, ale i hudba - Gustavo Santaolalla
Xx, puberťačka
nekonečné hloubky, odér mužnosti... a do toho všeho zavytí motoru oktávky - to mi přišlo legrační... pro umocnění zážitku bych samozřejmě ocenila, kdyby tam byl aspoň bavorák anebo porsche...
úplně mě ovšem dorazily neposedné kaskády iguazú - neposedný může být třeba potůček někde na vysočině, ale iguazú? achjo.
ve chvílích poblouznění asi podobný věci vznikají, ale jako... básni se to moc nepodobá... řekla bych, že jde spíš o výlev puberťačky. jak formou, tak obsahem.
Igaazzù a dál. Jsem oblouzen tvým neodolatelným šarmem, skrývám se dole, dole pod kameňom