Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHranice
Autor
L.M.H
lodě co již po staletí proplouvají hranicí,
místem mezi mořem, zemí, jak sladká je řeka zapomnění
obrať se vzhůru ať západ je východem, ať sever, jihem stane se
kde kruhy mají začátek, kde je tenká hranice?
jsou jako cukr a sůl, láska a nenávist, od sebe k nerozeznání
voda co tekla vodopády - cyklus se zastaví
jak mohlo se stát, že čas zpomalil?
jakou barvu má, má beruška červená?
jak poznat mezi hlupáky, nevídané chytráky?
temný inkoust, husí brk - poslední slova co zapsal si, co mohou? mohou změnit svět!
životy všech
znovu napijme se ze zlatých pohárů - vody zapomnění
tak doufej! kéž bychom byli jiní!
3 názory
Radovan Jiří Voříšek
02. 12. 2020Ahoj, vidím tam nějaké nesourodé pasáže, např. 1.verš a půl verše druhého, vypráví o lodích a hranicích a najednou se objevuje sladká řeka zapomnění, bez varování, bez vazby k předešlému.
Další věc je tvrzení, že sůl a cukr jsou od sebe k nerozeznání - tady bych doplnil třeba, že to nejde rozeznat očima, nebo tak něco, protože chutí rozeznat jdou.
No a závěr - cca posledních 7 veršů spíš působí jako proklamace než poezie, nebo nějaká zvláštní filozofie.
Jako celek mi naní jasné, co básník chce říct.
Máš tam ale slušné básnické obrazy. Takže, proč si třeba neujasnit odkud a kam báseň má směřovat a pokusit se to znova formulovat, pak se zamyslet nad tím, jestli tomu ti, kteří nevidí autorům do hlavy, rozumí. Pak to napsat.