Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ROZSVIŤ

13. 12. 2020
0
0
137
Autor
Rendlík

Ples příšer, drhnu

tu krev rozmnoženou.

Plastická hmota čpí

jako nota, zvukomalebná.

Sním si sen hroty, propichován.

Zatčený přísný, nekompromisní.

 

Něco tu zní, někdo tu blouzní.

Souzvuk prchlivých trsů, podlitin.

Svítím světem, lidí již dávno ponížených.

Zvedá se opona, za ní svět imaginární. 

Strhni si tu masku, spadl svět, uštknutý.

Něco si nesu, zdali to poznáš, vzpomeň si

 

Něco tu je nemá to tu býti, myšlenky sviní.

Poznám jeli to jen prchlivé nic, nebo smrtelné

odmítnutí žití, boj začíná. Pesimista jen smrt

vidí, optimista lidi bojujících o své místo na výsluní.

Zavírám oči rozevírám křídla a letím touhou, pomyslnou.

Hltám vzduch sním sen že by poslední, na vše jen sám.

Osamělý umýván v chaosu, drhnu počátek otáčím hlavu

kol kolem. Ďábel ve mne, neb jen, závit tak jen čum a záviď.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru