Milane, Eliško

 se nejde dívat 

do takových věcí

čáry a kouzla, popředu nelze 

ani dívat se odzadu

 jak rozluštit záhadu

držet se kozla

za srst a za rohy

a kopyta čerta se nesmíš ptát u jednoho  

 odtáhnout za nohu tě může

shovat tě za velký strom, docela vzadu 

mnoho v těch kořenech a studeného

 drž pevně konce těch provázků

Ať mě vždycky najdeš

 Eliško

  proč tvrdíš, že jsi to okno zavřela

proč? Já nevím.

bojíš se snad, ty máš strach? Já nevím.

nejsem člověkem jak tady stojím, tady nahoře? Já nevím.

tak vysoko, vítr tu sebou divně dme 

a v domě, to hvízdá a duní 

 v prázdnotě..

 v temnotě.. Milane