Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMiluji...
Autor
PROZ
Přidávám jako coučást cyklu (mini),který obsahuje díla ve vázaném verši. Je pro mě docela výzvou, proto jsem zvědavá jaké budou ohlasy. Cyklus je nazvaný Miluji... akaždé jednotlivé dílo specifikuje něco/někoho milovaného.
[ ] ŘEKU
Vábivá, jak teskně teče.
Neb ta tíseň ve mě jest?
Kdos blouznivě zas chodí k řece
a bloudičkami dá se vést.
I spinklencem je ranní Slunce,
milenců hlavy chce je plést.
Kdo nedá pozor na krahujce,
ochutná trpce lesa lest.
10 názorů
Po x-tém čtení dodávám s rozmyslem:
rytmicky to není vůbec passé, v první fázi stačí šestý verš upravit na "milenců che hlavy plást". V sylabotónickém systému není nejdůležitější mít shodný počet slabik v rýmovém páru, důležitější je gender. A genderově se to dá analyzovat...právě v rámci páru. Potom je přípustné vnímat "a bloudičkami dá se vést" jako český jamb s předrážkou a s ním spárovaný citovaný verš jako neúplný trochej s příklonkou (mi_len-ců_chce hla_vy plést). Čili mužský rým.
No a samotné rýmování je nebanální. Rozhodně cennější než neúmyslné gramaťáky.
Archaizování samo o sobě je milé a řekl bych, že ono ponaučení panenkám v závěru je docela rafinované. Takže vlastně tip.
Pro začátek v pevném metru stačí cvičit Trochej, Daktyl, (Jamb) a Daktylotrochej. S Hrubínem si tykáš.
Řekl bych, že já víc neumím.
No a pak přebrodit. Třeba náměsíčně.
No, kočko, vábí nás ta aliterace a vnitřní rým a bludičky a bludné kruhy a hledat druhy.
Já mám při hraní na piano stejné potíže. Když hraji něco z klasicismu, říkají přátelé, že se to nedá poslouchat. Básnický rytmus se v základní poloze dá naučit poměrně snadno. Vzhledem k tomu, že je v češtině přízvuk na první slabice, stačí důslednost v tomto směru v rámci zvoleného metra.
Radovan Jiří Voříšek
05. 02. 2021Většinou by mě vadily verše, které začínají slovy Neb, Kdos
Přiznám se, že tady mě to vadí méně, skoro vůbec a to proto, že jsou v básni nějaké kvality a i slovo - bloudičkami, které dává básni starý kolorit.
Přemýšlím nad celou vazbou básně, připadá mi nepevná. Několik obrazů ve dvouverších, které spolu nějak moc logicky nekorespondují. Proto mi to přijde napsané na prvním místě jako hra slov a obrazů. Méně jako sdělení.
Co se ryrmu týče, přijde mi, že ve snaze o vylepšení jsi umisťovala sem tam nějaká slůvka navíc, třeba: I spiklencem je ranní Slunce - ono I na začátku, které je zbytečné, ale trošku verš rytmicky zlepší.
Hele, moje pocity, postřehy a gusto, nemají váhu objektivní pravdy. Jako celek není báseň žádný propadák, a jsem přesvědčen, že se bude spoustě čtenářů líbit, tak jak je.
Díky za názor, s rytmikou mám ustavičně problém... Nemám pro ni moc cit, což je tedy hlavně viditelné pokud se snažím hrát na nějaký hudební nástroj. Otázka zní, dá se nějak natrénovat? Nebo fakt, že mi chybí dostatečný cit pro rytmus prostě nezměním?
Interpunkci rozhodně poupravím...
Nebudu komentovat, jen věcně k tomu závěru:
"Kdo nedá pozor na krahujce,
ochutná trpce lesa lest?"
Kdyby šlo o medvěda nebo vlka, tak jistě ano.
Chtělo by to ještě trochu zapracovat ve všech směrech. Např. pěkné, protože pravdivé, první dvouverší, je, ač rytmicky dobré, shozeno velmi šroubovanou dikcí 2. verše. Druhé a třetí dvouverší je jen hrou slov. Proč ne, ale potřebují nějaký poetický drápek. Vidět lovícího krahujce je velmi dramatické. Ale jak zapadá jeho lv do básně?