Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Změna

09. 02. 2021
7
3
438
Autor
MAJKL65

A zima nevěsta celá je v bílém

vločkami oděná do šatů zim

sněží a vdává se, je to ta chvíle

kdy na rtech pálí tě polibkem svým.

 

Chladná a mrazivá tak jako žena

a pak hned roztaje, jen překročíš práh

zdobí ji modrého svítání hena

když vločky padají tak jako prach.

 

A vítr bere ji divoce do kola

tančí, až točí se s ní celý svět

pacholky vystřídá stříhané dohola

děvečkám od krav pak vrátí je zpět.

 

Veselá svatba je dnes ráno na poli

čerti se s anděly právě teď žení

na ubrus prostřel mráz stín chleba se solí

a noc se ve světlo pomalu mění.    


3 názory

Tej
10. 02. 2021
Dát tip

Ta poslední sloka je skvělá. Tip


mně se moc líbí...krásně jsi propojil bujaré svatební veselí a zimou ... potažno vánicí.....vypichuji ..."na ubrus prostřel mráz stín chleba se solí"....to je prostě nádhera...*/********


Incognit
09. 02. 2021
Dát tip

Je vidět, že sis dal s touto impresí práci- to se musí ocenit. Je to poklidné, jako když padá sníh, což k tématu patří- na můj vkus možná až příliš poklidné- dokonce i ten vítr , ač se točí nic nerozbouří. Rozumím tomu pocitu, který tě k tomuto uchopení vedl, jen škoda, že čtenáře nic nepřekvapí (neber to jako výtku, snad jen jako radu do budoucna). Bohužel většinu obrazů, které používáš není ve spojení se zimou nikterak překvapivá- nicméně musím vypíchnout poslední sloku, zejména poslední dva verše. Ty se opravdu povedly! Za ně dávám tip.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru