Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZměna
Autor
MAJKL65
A zima nevěsta celá je v bílém
vločkami oděná do šatů zim
sněží a vdává se, je to ta chvíle
kdy na rtech pálí tě polibkem svým.
Chladná a mrazivá tak jako žena
a pak hned roztaje, jen překročíš práh
zdobí ji modrého svítání hena
když vločky padají tak jako prach.
A vítr bere ji divoce do kola
tančí, až točí se s ní celý svět
pacholky vystřídá stříhané dohola
děvečkám od krav pak vrátí je zpět.
Veselá svatba je dnes ráno na poli
čerti se s anděly právě teď žení
na ubrus prostřel mráz stín chleba se solí
a noc se ve světlo pomalu mění.
3 názory
blacksabbath
09. 02. 2021mně se moc líbí...krásně jsi propojil bujaré svatební veselí a zimou ... potažno vánicí.....vypichuji ..."na ubrus prostřel mráz stín chleba se solí"....to je prostě nádhera...*/********
Je vidět, že sis dal s touto impresí práci- to se musí ocenit. Je to poklidné, jako když padá sníh, což k tématu patří- na můj vkus možná až příliš poklidné- dokonce i ten vítr , ač se točí nic nerozbouří. Rozumím tomu pocitu, který tě k tomuto uchopení vedl, jen škoda, že čtenáře nic nepřekvapí (neber to jako výtku, snad jen jako radu do budoucna). Bohužel většinu obrazů, které používáš není ve spojení se zimou nikterak překvapivá- nicméně musím vypíchnout poslední sloku, zejména poslední dva verše. Ty se opravdu povedly! Za ně dávám tip.