Kdo na Tebe čeká

Možná, že nejsem kráska Co se Ti o ní v noci zdá Má jinou tvář I úsměv A vlasy barvy pšenice A tak nádhernou pleť! A nohy štíhlé, dlouhé jako sen Já asi vážně nejsem taková Co hledáš Jsem strašně obyčejná Chybí mi pár centimetrů A přebývá pár kil Abych se stala tou O niž bys stál Čas utíká A já už dávno nejsem Naivním blázínkem jak dřív Teď už jsem dospělá Tak jako Ty Společných věcí máme mnohem víc A přesto jsme si vzdáleni! I když, kdo ví? Třeba jsem já tou vílou, kterou hledáš A sám o tom nevíš Však hledat nepřestaň Jen rozhlížej se víc Spolu se můžem smát A třeba plakat Nebo jen tiše stát a objímat se A vyprávět si o ničem Až se z nás stanou zas ti –náctiletí A čas už nebude mít význam Setiny vteřin mají rychlost rozbouřené řeky I minuty a hodiny A dny a měsíce a roky A za chvíli tu bude dalších tisíc let Zbývá tak málo Tak už si pospěš Vždyť ani já tu nesmím čekat věčně Jdu zatím ven Snad jdu Ti vstříc Tak snaž se! Ohlédni se! Jsi moje láska A já tvůj osud