Přepážky dneška

No. A mně se ta druhá půlka líbí víc. Kalich, strachy ze zítřka, já tyhle věci moc neocením, už jsem je viděla tisíckrát a čím víc poezii čtu, tím snadněji mě znudí, bohužel. "V náručí chovám propast, ostatní strmé stráně" je boží. Že je to rozdíl jsem už teda zdůraznit nepotřebovala, ale ostatní zjevně jo. :)

První verš mě naladil a svým způsobem zaháčkoval k dalšímu čtení - kalich hořkosti, symbol potíží, útrap ... Ježíš se modlí v Getsemanské zahradě, když ví, co jej čeká o odejmutí tohoto kalichu ... pak ale se čtenář nedozví o co šlo.

Ta pasáž níže o propojenosti minulosti s dneškom, vlastně o tom, jak nás negativa minulosti dohánějí a dovedou rozhodit současnost ... dost dobrý.

Za mě bych očekával ještě nějaký konkrétnější nástin, než jsou strmé stráně. Už proto, že to končí - mohutným rozdílem. Tedy srovnáním, ale nevím čeho s čím.

Štefane, musím se přiznat, že ač se snažím, nerozumím zejména prvním dvěma a posledním dvěma veršům - teda nerozumím jim ve vztahu k prostředním čtyřem, které myslím tvoří (mimochodem hezké a nosné) jádro básně. Ale může to být mou obstarožní zadubeností.