Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Řetěz moci Irián 6 díl

06. 03. 2021
0
0
224
Autor
katt-chan

 Řetěz moci Irian 6.díl

Nic nemohlo být v tuto chvíli důležitější. Musíme chránit poslední co zbylo na odlehlé straně ostrova, jinak nám odříznou veškeré zásobování. Prakticky by to znamenalo, že se brzo na ostrov nic nedostane mimo toho co zvládneme vypěstovat a vyrobit. Nastal by tlak zvenčí, že nedržíme dohody a nevyvážíme co jsme slíbili. Pokud Ziela nezastavíme včas, už ho pak nezastaví nic. Mohl by převzít ostrov i bez požehnání Irianu. Květina na řetězu se neotevřela ani jednomu z nás. Sáhnul sem do kapsy a chtěl si řetěz připnou, když mi na dlani kvetlo první okvětí. Ve chvilkovém šoku mě vůbec nenapadalo jak se to mohlo stát. Kdo byla osoba, která má moc otevřít celý přívěsek? I to budu muset co nejdřív vypátrat, ale dobře jsem věděl, že Ziel je přednější. Pokud by se mu to povedlo žádnou květinu by nepotřeboval.  

Moji muži vyskakovali z aut a okamžitě se ztratili z dohledu. Jakmile bylo auto prázdné vracelo se zpět. Nesměli jsme být moc na očích a příliš stráží by mohlo vyvolat dojem, že se něco bude dít. Bylo nás pár a o to úspěšnější by mohla akce být. Ziel se nic nedoví ani kdyby muže chytil. Jejich maskování za lidi z osady se nedalo prokouknout. Derián jako vždy vybral ty nejlepší a nejspolehlivější muže. Sám zůstal střežit dům. Pokud to nebude trvat dlouho nikdo si nevšimne, že nejsem tam, kde bych měl být. Poslal jsem posledního muže na severní stranu a sám vystoupil kousek před farmou. Řidič se vracel zpátky, až se za ním prášilo.

Proklouznul jsem druhou stranou, kde nebyla žádná hlídka. Trián opravdu hlídal okolo stodoly, ale sem dozadu nedali nikoho. Pro Ziela to znamenalo velice snadný cíl, který by mohl obléhat a napadnout. Většina menších budov a noclehárna byli ze dřeva. Stačilo by škrtnout a oheň by se dostat postupně, až k hlavnímu domu. Procházel jsem skrčený okolo dalších vrat, kde nakládali ovoce ze sadu. V hlavě jsem si dělal poznámky co se tu bude muset od teď změnit a nebude toho zrovna málo. Po obhlídce se mi podařilo přeběhnout k hlavnímu vchodu do domu, kde jsem přeskočil verandu a skočil dovnitř otevřeným oknem.

„Ale, ale. Kohopak to tu máme.“ V křesle u krbu seděl spokojený Ziel a popíjel džus. „Na návštěvu by si měl chodit dveřmi.“ Zanotoval jemným hlasem. Jeho tvář se usmívala, ale v očích byla vidět nenávist, kterou nemohl skrýt. „Pane Rene.“ Vešla Mari do místnosti a hned za ní Mel. „Promiňte, že jdu bez pozvání.“ Rychlím pohledem jsem přejel vybavení v obývacím pokoji. Útulný krb zabíral jednu kratší zeď. Okolo byl rozestavěn nábytek s jistou praktičností, tak aby nepřekážel a přitom se do něj mohlo dát cokoliv. Na moment mě zaujali velké stojací hodiny s ručně vyřezávanými zvířaty. Byl to mistrovský kus a moc sem nezapadal. Pohodlně vyhlížející gauč v medové barvě a dvě křesílka. Jedno z nich zrovna okupoval Ziel s tím svým umělím úsměvem. V rohu byl ušák a lampička. Jedna z děvčat zřejmě ráda četla. Nabídly my druhé křeslo, ale já se drze rozvalil na gauč. „Co tu vlastně děláte?“ Plán jsem měl celou dobu připravený, ale se Zielem to chtělo trochu pozměnit. Místo ochrany nabídnu pomoc. Musí to být dost uvěřitelné, aby mi to zbaštil. „Přišel jsem pomoct do sadu. Začíná se říkat, že nestihnete sklidit včas.“ Obě zůstali zírat. Za to Ziel se zvedl a začal tleskat. „To je celý on. Budu se loučit. Děkuji za skvělé pohoštění a mi se uvidíme v sobotu.“ Mrknul na ně a vycenil bílé zuby. Svou krásu uměl dát na odiv. Nevím, kterou měl na mysli, ale obě byli v nebezpečí pokud s ním budou.

Ujistil jsem se, že je opravdu pryč a vstal z gauče. Musím zjistit co nejvíc a přitom se neprozradit. Bylo by to nebezpečné pro všechny, i když moji muži byli na dosah. Mel se opřela o futra dveří a složila ruce na prsou a výsměšným tónem se zeptala. „Chcete tu opravdu pomáhat?“ Asi jí to přišlo vtipný, ale o tomhle se nežertuje. Možná to dělal můj zevnějšek , kdy jsem se pro jistotu ani neoholil. Někdo by si mě mohl splést s mazánkem a flákačem. Přesně to si mohl myslet i Ziel. Každopádně musím zjistit co si to domlouval a upozornit na nedostatky na farmě, než mě z ní vyhodí. Mezi mnou a Mel to docela jiskřilo. Bavilo mě jí trochu vytáčet.    

https://povidkyodkat.blogspot.com/

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru