Chybíš mi...

chybí mi, že tě nemůžu fotit - ten specifickej pohled a úsměv, při kterým jsem měl  pár vteřin pocit, že pro tebe možná něco znamenám...
Chybí mi tvůj sametovej hlas, a líbání na tváře… (na pusu a níž jsem bohužel neměl to štěstí…)
Chybí mi slyšet tě říct “já jsem husa” a rozumět ti “já jsem hustá”
Chybí mi koupit ti Magnum a pak tě učit řídit moje nový auto...
Chybí mi kontrolovat jestli nepíšeš, a chvilkový zástavy srdce když ano
Chybí mi hledat adresu do tvý práce, a vymýšlet, jakou ti pošlu kytku...
Chybí mi mazat ti záda opalovacím krémem...
Chybí mi kombinace prosluněnýho výhledu na moře a tebe v peřinách…

Chybí mi pustit si Pod plynárnou a nebejt u ní smutnej… Chybí mi myslet na tebe a bejt veselej… chybí mi bejt veselej…

Chybí mi představa, že bychom se mohli vidět a já bych pak citově neumřel...
Chybí mi rozum, abych ti tohle neposílal…

Chybíš mi…