Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVŕba pri potoku
Autor
Abakus
Vŕba pri potoku
Stojí vŕba pri potoku,
oblečená len tak tak.
Odplával jej proti prúdu
bledomodrý uterák.
/Posledný, s nezábudkami./
Kde inde by mala stáť,
stáť s mokrými listami,
odplával jej uterák?
neznámymi vodami.
/s nezábudkami./
Stojí vŕba pri potoku,
máča listy vo vode,
priplával k nej uterák.
obaja sú v pohode.
/ružový bez ružičiek/
Ak chceš drby
čerstvé z vŕby,
sadni si a počúvaj.
Niekde stojí, niekde leží,
asi je to všetkým jasné.
Tam kde visí, kde ho nájdeš
je aj koniec tejto básne.
6 názorů
Dám to autorce i sem, pod text. Oprava řádkování (stý pokus), niekdo/niekto a v součtech ze 4 na 5. Po ránu nedopočítám ani do tří. Nějaká zdatná českoslovenština v komentáři ještě vybýt mohla.
Líbil se mi motiv prochladnuté vrby, lyricky silné místo. Chápu, že měl ručník odplavat "hore proti prúdu", sama jsem to v prapůvodní verzi četla tak, že dokonce až na nebe.
Obsahově byla básnička tuším krásná, potíž je v tom nezachovaném trochejském rytmu.
Přirozený přízvuk má slovenština stejně jako čeština na první slabice slova, s výjimkou příklonek: sa, si; některých spojek, typicky a. Atp.
Potřebuješ psát tak, aby se ti tvořily určité slovní skupiny, přičemž většina hlavních přízvuků vyjde na tzv. první dobu, tj. na lichou slabiku ve verši.
Stojí / vrba / pripo/toku
= zde vše v pořádku a v každém podobně sestaveném verši
Přízvuk na první době jde někdy protisměrně s přirozeným slovosledem, to jsou verše:
kde in/DE by / mala /stať
stať smok/RYmi / lista/mi
= ale to se tradičně používá, přízvuk se holt posune, často z předpony na kořen slova apod.
Takže taky v pořádku, jen se autor snaží mít takových veršů v textu menšinu.
Proto je potíž právě s verši v závorce, kde schází jedna slabika. Verše začínají LICHOSLABIČNÝM slovem nebo slovní skupinou. Stává se z nich jamb. Přízvuky se posouvají o jednu dobu, tzv. na druhou, tj. většinově na lichou slabiku ve verši. např.
/Posledný, s nezábudkami./ = 3 + 5 (jamb)
= když to chceš napravit, potřebuješ dostat do verše ještě jednu slabiku, třeba vyměníš slovo za čtyřslabičné, dvě dvouslabičná
posled/ný, ten / snezá/budka/mi. = 3 + 1 + 5 (a už je to ok, máš trochej jako ve většině celého textu)
predpo/sledný, / snezá/budka/mi. = 4 + 5
príliš / krátky, / snezá/budka/mi = 2 + 2 + 5
/ružový bez ružičiek/ = 3 + 4 (jamb)
tak opět musíš něco přidat, např.
ružo/vý, len / bezru/žičiek = 3 + 1 + 4
ružo/vý, už / bezru/žičiek = 3 + 1 + 4
Poslední sloka:
V této sloce, i když ti bude chybět rýmová dvojice ve verši, můžeš klidně kratší verše pospojovat, rým bude tzv. vnitřní.
Ak chceš drby
čerstvé z vŕby
= Ak chceš drby čerstvé z vŕby
Ak chceš drby čerstvé z vŕby,
sadni si a počúvaj.
Niekto stojí, niekto leží,
svet je nebo, peklo, raj,
každý má svoj vlastný režim.
Kde vše nájdeš, všetko jasné
ako koniec tejto básne.
Úpravy jen na ukázku možností. Nic nutně významově perfektního.
Však. Je věcí autora srovnat si obsah a formu svého textu, aby byl k něčemu. Nemetrické, rozkolísané říkanky jsou z hlediska přízvukových návyků spíše zlem.
Nevím, jak moc jsou ne/dovtipná soudobá děcka slovenské národnosti, nechci je podceňovat ani přeceňovat. Pravděpodobně rozličně kus od kusu.
Avízo je jeden technický klik. Nothing more.
máš recht mne ale záleží na jednej základnej veci - že ten uterák plával proti prúdu, Takže sa s tým popasujem.
Námět je moc pěkný, ale má-li být text co k čemu, ať je celý v trochejském spádu, příp. v jeho licenci.
Stojí vŕba pri potoku, / oblečená len tak tak. / Odplával jej proti prúdu / bledomodrý uterák.// Kde inde by mala stáť,/ stáť s mokrými listami? / Odplával jej uterák / neznámymi vodami. // Odplával jej uterák / s nezábudkami. // Stojí vŕba pri potoku, / trasie sa a drkoce, / zahalená v tôni listov.
Atp.