Omlouvám se lidí , že pořád nejsem

Věci, které nejsou, neznamená nemožné.

 

A myslel jsem si, že jsem hloupý

 

Pro kontrolu musíte věřit, rozumět

 

Nad žít normální život jako člověk

 

Být jím

 

Žádný takový neexistuje

 

A nemusí být

 

A můžete to zkazit

 

Toto je ta cesta

 

Vede právě ona

 

Dobře, kdo může pochybovat?

 

Ukaž mi to

 

Udělat víc,

 

Šance je vaše, že? AH AH

 

Říkám, že lidé s tím nemají nic společného

 

Nesoudím je

 

Jak jsem pochopil, nebo se pokusím

 

Nejsem prokurátor ani právník ani soudce, nikdo v tomto cirkusu

 

Kurva, přišel jsem na to a teď jsem byl unavený vašimi výčitkami, jak vás to všechno unavuje a všechno to, co se stane po tom a obecně chcete žít, ale jen když až budou padat z balkonu a pronést u toho výkřik když si uvědomuje, jak ještě chvíli chyběl ten čas, protože dále a nutně ještě musí existovat jakési pokračování vašeho sítového kómatu seriálu asi těžko nejspíš, jak to vypadá pořádně pěkně zřetelně.

 

A já jsem stejný, nebudu se vykládat, ani když vím všechno a uvidím všude.

 

Být vším a všemi, všudypřítomný a prázdnější než absence prázdnoty a stejně hluboký

 

Přes všechno

 

Nebudu spát a nezmizím v zapomnění,

A i když je to nutné,

Projdu a vrátím se sem znovu

Třeba , stejně jako všichni teď, 

Ta vzpomínka , 

Ten otisk někoho, 

Kdo je puštěný film, a už dávno ne žije .

A možná

Všichni na mě pak budou čekat

A konečně

Sám nebudu doma

 

Propast = hloubka

 

Propast je vždy blízko

 

V tobě

 

Podívej se

 

Tudy

 

Kdo je tam skrz tuto temnotu

 

Kde jsme jen sami

 

A FSU, můžete zjistit, ale nedělat nic, otočit se a odejít

U otevřených nebeských bran

 

Brát ho s sebou

Šíří se jako požár do celého světa

Infikujte svět svým vysokým

 

A nech ho jít

 

Nezasahujte do jejich opouštění

Kdo není potřeba

A je to mnohem děsivější

Problémy, pro které

Plýtváš veškerou svou silou,

Nevidět

Odvrať se, utíkej a zapomeň

---