Mikrocestopis Maroko 2013 vzpomínka ( popis k výstavě fotografií 2017)

MAROKO 2013

Vítejte u krátké vzpomínky na zemi krásnou na Maroko. Parta přátel se tam díky levné letence v roce 2013 rozhodla podívat. Přesun na letiště v Memmingenu byl auty a pak už s Ryanairem do Marakéše. I zde jsme si půjčili auto a vyrazili hned druhý den v počtu 5 do hor a dále na průzkum země.

Maroko jsme projeli podle naznačené mapy skrz Vysoký Atlas a bylo to nádherné, mírně dobrodružné ale přesto vlastně celkem bezpečné. Prostě Insallah.

Vyjíždíme z Marakéše…Tankujeme Sans Plomb na pumpě Afriqua…První vesničky s oslíky v horách, kluci hrají fotbal na silnici uprostřed další vesničky…počkáme, uhýbají…

Col du Tichka, první a celkem dobře známý průsmyk 2260 m.n.m. První berbeři, první smlouvání a i výměnný obchod. Kamarád se zbavil čepice, což v letním slunném Maroku nebyl nejlepší obchod ani nápad.

Ait Benhaddou krásné město s Kasbou na vrcholu hory. Večer byl nejúžasnější z celé cesty. Hotel, tajně víno v ramadánu-my…a večer pod oblohou na střeše s bubínky a povídáním s majitelem hotelu a jeho přáteli…about everything my friend… Další den výstup kde jsme vypili vody jako nikdy díky horkému slunci…

Přejezd přes vysoký atlas…Bad road my friend, v půli cesty dojezd 100km, Imilchill: budeme brát benzín? Anoooo! Jedeme na prázdném kole, žebrající děti nám průjezdem přes jednu vesnici otevírají dveře za jízdy…ujíždíme rychle a pomalu stoupáme zase přes dva tisíce až ke třem. Na závěr dne sjíždíme k řece do údolí ale žádné město k dohledu…Když už po vystoupání přes balvany v silnici nedoufáme, vidíme světla města v údolí!  Večeříme a máme nocleh. Ráno ve tři nebo kolik volání Muezzina z mešity: Allahu Akbar…

Cascades de Ouzoud

Krásné vodopády, účastník s diabetem zapomene jíst, zapomene se při plavání k vodopádům a výstup po schodech už nedává…Naštěstí je tam kostka cukru k čaji na každém rohu, takže u omelety hypoglykemie zapomenuta…

Různá města po silnici do Marakéše…už jsme zběhlí, známe… jedeme rychle…

Marakéš…Medina, Place Jeema el Fna, Medersa Ben Youssef…ale i barvírna látek, která už tam zítra nebude…Málem zavřeni uvnitř barvírny se ženou a budoucím synem v břiše. Ztropena scéna jak z Jamese Bonda a na svobodě za 20 Dirhamů. Jardin Majorelle jsou bezpečnější ale je tu horko přes 40…

Večer modlitba, Máňa v kostele, ostatní Maročané v hojném počtu v Mešitě…Bloudíme autem bez světel jak se dostat k ubytku…

Večer vaří Ondřej kuskus a já s Máňou kupujeme tajně víno a debatujeme na balkóně.

Atlantic-Essaouira, dlouhá cesta a staré pirátské a zároveň nové turistické městečko. Jíme kalamáry, jsme unaveni a není všem dobře…

Ale už jsme na konci týdne zpět v Marakéši a je nám zase fajn…potkali jsme většinu přátelských lidí, kteří vám pomůžou, s čím vás jen napadne. Jen pozor v Medině v Marakéši...pozor na nefér obchodníky s deštěm, kteří baží po vašich Dirhamech (jedna fotka vás může vyjit hodně draho…)

Zvládli jsme to, loučíme se a pivem Casablanca máváme Maroku…Snad zase brzy tam!