Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJeden
Autor
MAJKL65
Dívám se do světla dlouho již svítá
nebe je šedé jak pavučina
a loňská tráva jen stojí jak zbitá
že jsem v ní neležel moje vina.
S tebou pod hvězdami když hořkl pelyněk
tys byla tichá jak polibku stín
a já ti zapálil v očích ten ohýnek
že nemá tráva stát z loňska už vím.
A tak jsem v předjařích ztrácen a nalézán
jak slovo které na jazyku je
jak barva kterou je obraz můj malován
a pak za rám doteků poděkuje.
To všechno svíce má cítím jak hoří snad
když ze slov stoupají jiskřičky dnů
a pálí touha má a knot se mění v prach
život je tento jen jeden z mých snů.
2 názory
blacksabbath
08. 04. 2021.četla jsem si nahlas...mně se tvůj styl psaní líbí....tip dávám.....i když souhlasím s radovanem....bez toho "jak" by to bylo lepší...
Dívám se do světla dlouho již svítá ...nebe je šedá pavučina
a loňská tráva jen stojí zbitá...že jsem v ní neležel moje vina.
Radovan Jiří Voříšek
23. 03. 2021nevím, jestli je to mínus, ale přijde mi, že je tam hodně přirovnání
- jak: pavučina, zbitá, polibku stín, slovo, barva, hořící
jestli by to nešlo příměji - jsi pavučina ...