Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBalada o opilém havíří vracejícím se domů kolem krchova
Autor
Hamar
V dobách kdy se ještě smělo,
kráčí horník jako dělo.
Z krčmy směrem k domovu,
cesta vede k hřbitovu.
Bijí půlnoc na kostele,
měchýř začne muži velet.
Posvátný klid močí ruší,
z hrobů vylézají duši.
První šeptá, mluví tiše -
"Já jsem duše od Larrische"
Snad je to, že je jak puma,
snad zážitkem z kina Luna.
Nechce věřit svému sluchu,
z Rumunska je další z duchů.
"Já jsem duch Narážeč Vlad!"
je to fakt dost k nevíře.
"A já si tady du chcat!"
zní odpověď havíře.
7 názorů
Evženie Brambůrková
26. 03. 2021Tomu jsme se smáli ještě jako malí.
Když zaslechne duchy horník,
nelze říct, že nezpozorní,
ten zvuk z hrdla havíře
hodil by se na zvíře,
hřbitovem řev burácí,
muže proces čůrací
nemohl být dokončen,
orgán, jenž zná mnoho žen,
nevrátil se do poklopce
manšestráků toho vdovce,
pádí pryč jak Usain Bolt,
vyděsil se chlápek holt.
aaa..... víš, jak zažít duchy?......................stačí sníst fazole........*/*****
:-)))
jde chlap kolem půlnoci domů přes krchov. Přivlaje k němu duch a říká: ty jsi teda v hrozném stavu! Kdys umřel? Já nejsem duch, koktá vystrašený chlap, já jsem dělník z Agrofertu a jdu domů z šichty.
aleš-novák
26. 03. 2021jeden z případů, kdy vtip vyzní v mluveném projevu jadrněji než napsaný...