Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHvězdy
Autor
Láskyplná
Sedíme v obloze.
Křehké denní světlo
rozpoutalo příběhy mraků.
Jejich životy pomohly
nočním hvězdám.
Rozzářil nebe.
Nikdy nebyly sluncem
a jednou provždy
pomalu zhasly.
6 názorů
Jan Barban
30. 03. 2021Tomu tedy vůbec nerozumím. Asi se nehodím pro úřad čtenáře. Třeba to je karmou. S tou si taky nevím rady. A dada už by mě nenapadlo vůbec. Ale máš pravdu. A´t si každý poradí sám.
Dobrý večer pane Voříšek,
dílko je čistě dadaistického původu, tudž se bojím, že tu je absence nějaké hlubší myšlenky. Spíš jde o popsání niternějšího popisu.
Nemohu tedy s jistotou říci, kdo rozzářil nebe, zda-li to byl Měsíc, mrak či někdo, kdo seděl v obloze..
Hvězdy nikdy nebyly sluncem a jejich pohasínání má signalizovat příchod dne.
To je čistě můj osobní pocit o této básni, každý si to může vyložit jinak :)
Radovan Jiří Voříšek
29. 03. 2021Dílo mi přijde rozporuplné.
napřed světlo rozpoutá v mracích příběhy (chápu, různé tvary mraků evokují obrázky). Poté životy mraků pomohly nočním hvězdám. Jak, v čem?, mraky spíš hvězdy zahalují.
Pak tam někdo rozzářil nebe. Měsíc?
Nikdy nebyly sluncem - kdo? hvězdy? proč zhasly provždy? konec světa?