Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePodrážděni (ne)smysly
Autor
stan19
Neurotickými tahy
kopírují větve myšlenkové pochody.
Vytřeštěné slunce ani neví,
co tu dnes dělá.
Tato chvíle by nemohla být prázdnější,
vejde se do ní tolik nesmyslů;
nebe se zemí svírají
ostrý úhel.
Ale podráždění to nakonec přehluší
jedním elektrickým pohledem.
K městu přišel les;
hledá, kam složit kosti.
Představuju si
mravenčení ve větvích, možná i slabé
elektrické praskání.
Slunce vysušuje zmatek,
už z něj zbývá jenom únava.
Podráždění naježilo srst,
protáhlo se pod plotem,
až papír jeho těla zašustil.
3 názory
první sloka mi v těch metaforách přišla přehnaná, skoro až křeč (ale možná to mělo vyznít jako podráždění - křeč (?)). druhá byla lepší a vlastně mi ani nevadilo, že šla do ztracena... jako protiklad k té první... zklidnění, rezignace.
Druhá strofa začíná pěkným obratem. I když jej nevyužije, je zajímavější, než ta první.