Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDen s batoletem
Autor
Tej
Dětský pláč a křik
rezonuje bytem -
špatné ponožky.
Matčiny nervy
jsou napjaté jak struny -
prázdný alobal.
14 názorů
Black, Dedoles ponožkám neodoláš :)
všechny děti teď chtějí Dedoles......tam se nemůžeš splést...:-)))...*/**********
I ve mě ponožky hluboce zarezonovaly :)
A jsem ráda, že jsi v komentu dovysvětlila tu čokoládu - já jsem se lekla, že děcko snědli bůhvíco a kdovíjak to s ním teď vypadá :)
Tip a.
Kočkodan...prázdný alobal měl evokovat snědenou čokoládu, kterou si maminka léčí své pocuchane nervy....ale chápu, že jsem to možná napsala příliš tajemně a význam tak zůstal skryt
Tej, já tomu možná tolik nerozumím, tatínkem natož maminkou batolete jsem nikdy nebyl, ale nechce se mi moc věřit, že by děťátko bylo bývalo s onučkami z tenké hliníkové fólie nějak výrazněji spokojenější... ;-)
S mužským elementem (v tomto prostředí) mám mnoho zkušeností :-), když se mi v roce 2009 narodila starší dcera, byl jsem v celém Hradci snad jediný táta, který chodil na plavání kojenců a batolat, cvičení maminek s dětmi atp - a nastávalo mnoho zajímavých situací:
začíná lekce ---
"maminky, vemte děti!"
říká tátovi
Děkuji, že jste se tu stavili:). Ano, takových bych mohla denně napsat!:)
Norsko: otec nebyl doma, aby situaci řešil...musela si pomoct matka sama...kdybych tam do třetice měla dát mužský element, tak by to spíš bylo
Otec v práci
sedí v klidu a pohodě -
nohy na stole:)
Já Lucie píšu...
23. 04. 2021Z obou jde cítit ta běžná bezmoc mámy :)
První úsměvná a v druhé mě dostal ten "prázdný obal"! Hodně trefné.
Klobouk dolů za takové senrjú! Moc se mi líbilo.
Chybí tu mužská síla, kam uź jo, a kam už ne. Pocit, že nic není ztraceno
To dobře znám, ponožky ve mně hluboce rezonovaly...
Takových senrjú by bylo:
ovocná kaše
o-sto-šest mizí z misky ---
vymalováno