Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBásnici
Autor
poetass
Proč brečíš dítě moje,
ty kapky slz jim nepomůžou.
Proč brečíš dítě moje,
když už lehli popelem?
Chápu, velká tíha tě svírá,
shořeli jak papír, tak neboj,
nic neví
a pomalu doutnají.
Bylo jich jako kapek rosy,
čekali kam se vsáknout,
ale mraky se rozhodly
pršet.
Stáli v dešti,
zatímco jiní se smáli,
pod střechou tepla.
Slzy se vpily do deště.
Bylo jich jako kapek rosy,
na rozpálené střeše,
při ranním slunci.
Vypařili se.
Nenašli správnou dobu,
protože čekali,
stačilo by udělat krok,
ale báli se.
Jejich železné košile
začaly zapáchat
ranní rosou.
Voněli deštěm.
Překračovali stíny,
které vrhalo slunce,
přes tašky střechy.
Pálili se sami.
Proč brečíš dítě moje,
ty tvoje kapky,
jsou oni,
tak je nebreč.
Utři si je a uhas stíny,
jsou kořeny v čase,
tak trhej
a nebreč dítě moje.
1 názor
Radovan Jiří Voříšek
29. 04. 2021přijde mi tam hodně tekutin smutku a pláče opakovaně (stejně) vyjádřených
v básni jsou i silné pasáže ale ona ifnlace "pláče" tomu škodí