Black Sabbath

Viděl jsem jich včera, Köhn,

byli ušmudlaný světa prachem,

na černej šábes šli, v ruce lampión,

zatímco burza žila vlastním krachem.

Imploze světa mamonu,

pak přešla do výbuchu nářků,

ten svět proklel za zvuků klaksonů,

ten rychle běžel pro kartářku.

Panika všechny posedla, 

jak tanec Kostních Bratří,

však ti, co velí "do sedla!",

věděli, co se patří.

A tak minula času chvíle,

co dím, jenom mžik pouhý,

vládci zas žezel se chápou čile

sluhové zůstávají slouhy. 

Rozplývá chvíle se nejistoty,

jak přízrak na Zdreraze, 

sen nebyl to, víme, černé jsou totiž,

na jejich bradě, (Köhn,) saze.