Blues pro tvá bílá kolena

Blues pro tvá bílá kolena

Usnula's v půlce pokoje, jenom tvá bílá kolena.
Pomalu zbrojím se do boje, má pýcha válečníka,
zdá se být poněkud v pase, zlomená.

Zbytečně hledám sílu, vítězíš posté, bílé prapory.
Jak zbabělec čekám v týlu, jestli se nevzdáš
svým osudům navzdory.

Voda teče a já v křesle polonahý,
zas se tě nedočkám, kdo by to řek.
V rukou meče a vzduch byl trochu vlahý
a ty v poušti bílých, nedobytných řek.

Proč vlastně lžu si, prohrál jsem napořád.
Něco mě dusí, snad ne moje vlastní vojsko
na konci dlouhých, nekonečných řad.

Snad pro tvá kolena, snad pro mou slabost.
Ráno ti odpustím pro další válku,
pro další tvojí, malou radost.

Voda teče a já v křesle polonahý,
zas se tě nedočkám, kdo by to řek.
V rukou meče a vzduch byl trochu vlahý
a ty v poušti bílých, nedobytných řek.