Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mozaika ze střepů

16. 05. 2021
8
1
273
Autor
Debbi

sčítám svoje předsevzetí
tak jak týdny s roky letí
stále míň je toho proč se smát
tam kde jste se zastavila
zbyla jenom místa bílá
asi jsem vás neměl mít tak rád

nepotkali jsme se léta
zmrzlá růže nerozkvétá
studená jak úmrlcova dlaň
zbyla mi jen fotka malá
kterou jste mi kdysi dala
tuhle relikvii Bože chraň

 

bylo jaro, bylo léto
sotva vím jak dávno je to
vzpomínky se tříští, kulhají 
nezůstala holá věta
ze souvětí, které vzlétá
kdy jsme spolu snili o ráji…


1 názor

Kamamura
16. 05. 2021
Dát tip

Tak s tímhle rezonuji. V komnatách Ledové královny jsem se nejdnou zpil do němoty míchanými vichřicemi s ledovou krustou na okraji poháru. Mražené srdce infarkt nebolí... maximálně to štípne, jako když vám amputují vzpomínky. 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru