Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAby
Autor
Muamarek
Když hladím hlavu velbloudí
v té jedinečné chvíli,
kdy zrovna vůbec neloudí,
svět připadá mi milý.
Ta chvíle je však prchavá,
než zamyslím se více
nad tím, že velbloud prohrává.
Že do pasti je chycen.
Neb tím, jak žije v zajetí,
je geneticky jiný,
což napsáno má v závěti,
z níž kapou jeho sliny.
Zpět k volnosti se nevrátí,
a vrátí-li, je cizí.
Svět pro něj není bez latí,
svět šanci nenabízí.
Dřív statný velbloud dvouhrbý,
jenž na poušť hleděl z výšin,
teď šeptá tiše do vrby,
jak moc se nyní liší.
Kde jenom plují koráby
v písečném oceánu?
Jeho pár kroků oslabí,
když mátožný vstal k ránu.
Vždyť tygři, sloni, medvědi,
tedy ti bílí, lední
a žirafy dne nevědí.
Kdy půjde o poslední?
Dnes jsou – zítra být nemusí.
A netřeba být druidem,
aby vám došly rébusy,
že po nich o nás půjde…
12 názorů
Abakus - nejde o hubenost či tloušťku, ale změnu stavby těla dlouhodobým působením. Mění se genetická výbava daného organismu.
Musaši - tak to se kouknu. Je to paradox, že v přírodě vymírají, ale v básních se množí...
To mě těší, Fialko. A v prologu si můžeš báseň i poslechnout.
Pohodové odpoledne Vám všem a díky.
Taky jsem nedávno psal o velbloudech. Kdo by řekl, že velbloudi budou na Písmáku tak frkventované téma?
Za hezkou básničku tip.
Nechce sa ni veriť, že bvy sa ťava nemohla časom zase vyžrať na svoje pôvodné prírodou požadované rozmery. Možno treba zaradiť mekáč a colu do jedálnička. Prospelo to Číňanom. Akurát by musela byť zozačiatku v menších a neskôr väčších ohradách - ale možno ani to nie a na sledovanie by stačili nejaké tie GPS.
Myslím, že dokonca v prípadoch keď to človek úmyselne šľachtil, je príroda schopná občas vrátiť veci do "pôvodného stavu". Prečo sú dva hrby dôležité a prečo je to prednosť? Je zásobáreň tuku z dvoch viac než z jedného?
Ne každé zvíře se může adaptovat jako kůň Převalského. U velbloudů dlouho žijících v zajetí právě nastal určitý genetický problém - nejsou tak mohutní jako divocí velbloudi a jejich stavba těla už je jiná. Jak píši, je to již jiný druh...
Do Mongolska ste už exportovali koňa przewalského, tak prečo by nešlo vrátiť ťavu naspäť. Lenže ťava je majetok, platidlo, veno...
Bříza: Spíše velbloudi bez Sahary či Gobi...
Ano, Blanko, zacházení je jistě důležité. Ale mně tu spíše šlo o to, že velbloudi chovaní v zajetí jsou už geneticky jiní - a kdyby se vrátili do přírody, budou de facto jiným živočišným druhem. A těch divokých je méně a méně, o těch dvouhrbých v Mongolsku ani nemluvě...
Díky oběma a krásný den :-)))
Výborně, Marku! Skvěle napséno! Ale na svých cestách jsem poznala i šťastné velbloudy. Jde o zacházení. Mnoho koní by asi už také nestálo o svobodu. ( V Izraeli mne jeden velbloud stíhal tak dlouho, až jsem neměla kam uniknout - a pak mi olízal obličej. Účastnící zájezdu fotili a řechtali se jak koně... :-)))
Díky, Annnie.
Vždyť jsi Kočkodan, a ne velbloud, Ty přece žádný hrb nemáš :-))))
Hezký den oběma :-)))
Marku, v zádném prípade ti nenapísu, abys mi s tímhle dílkem vlez na hrb. ;-)