Nikdo nechce být sám

Nikdo nechce být sám

Ty jsi tam, v potemnělém pokoji, a nejsi sám,

já jsem v temném pokoji a nevím kudy kam.

Díváš se z okna, tvé srdce je chladné,

myslím na tebe, mé srdce je zlomené.

Tvé srdce ztratilo chuť milovat, jako zlomený šíp,

mé by si přálo, aby mě měl někdo rád a aby bylo líp.

Teď stojím ve stínu a cítím na tváři horké slzy,

stékají po kapkách, přestane to snad brzy.

Pojď ke mně, cožpak nevidíš, že nikdo nechce být sám?

Nikdo nechce plakat, strádat, z lásky vždy jen trápení mám.

Mé tělo touží po tvém, tak moc, až mě to uvnitř bolí,

nic nepřeju si víc, než aby ses chtěl vrátit, bez tebe je to tu mdlý.

Čas je drahý a prchá pryč, já na tebe čekám,

ptáš se proč, protože nikdo nechce být sám.

Chci cítit, že mě potřebuješ, jako vzduch, který dýcháš,

je mi hezky, když do očí se mi díváš, když mě objímáš a vnímáš.

Potřebuji tě ve svém životě, neodcházej,

samá smůla a lepší chvíle nepřicházej.

Nikdo nechce být sám, nikdo nechce plakat, strádat,

každý chce mít někoho, s kým si budou lásku vzájemně dávat.