Červen

Je červen a tráva tiše se kývá

to vítr milenec drží ji v pase

tančí a píseň jí do ucha zpívá

že večer obejme za stvol ji zase.

A ona pýří se vlčími máky

oči má modré jak okvětí chrp

když v nebi oblaka jak čínské znaky

zde srdce vytvoří a tady srp.

A jak ty voní mi nejvíce před ránem

když ještě nevíš, zda vzbudíš se v sen

a jestli beztělí ještě snad zůstanem

nebo zda nalezneš se v těle svém.

Však život můj je jen vteřina bolidu

vím, že to světlo je okamžik jen

záblesk jsem věčnosti stín asteroidů

z létavic má lásko právě teď jsem.