Starý věci

Starý věci a nový život

Asi každý máme doma nějaké staré, zbytečné, nepoužitelné věci. Pořád doufáme, že ještě najdou svůj užitek, svůj vlastní život. A může to být naprosto cokoliv. Zapomenutý útržek krásného ručního papíru, až po starý stroj na nějakou domácí kutilskou výrobu.

A napadlo vás někdy, že máte také staré myšlenky? Máte v hlavě cosi jako nápad, pokus o nějakou činnost, nebo dokonce převratné plány? Případně odpad? A že nejste sami?

Čím déle žijeme, tím více se u nás hromadí jakési staré věci. Ať jsou to skutečné, hmatatelné předměty, nebo nápady a myšlenky. Mnohé z nich časem s úsměvem vyřadíme do separátních odpadů, mnohé si s pocity deprivace ponecháváme.

Nedalo mi to a začala jsem se probírat prvotně hmatatelnými věcmi doma, jenžto se neznámým způsobem nahromadily. Copak já s tím asi tak mohu udělat?

A jak to často bývá, přišla náhoda. Takový obyčejný lak na vlasy. Dárky k vánocům, narozeninám a podobně... mám jich asi sedm. Čtyři z nich už po záruce. Na hlavu si to asi fakt nenastříkám. Nedělám to ani běžně. Co s nimi?

... jenže...

...dcera vyprala bílé prádlo i s propiskou v kapse. A propiska v kapse označkovala každé bílé prádlo v pračce a chovala se jako bryndající batole. Na mnohém oblečení vznikly krásné inkoustové modré kaňky, za který by se pýchou dmul každý prvňák v první republice. 

Nicméně na bílem tričku, právě zakoupeném za docela nemalou částku, to byl fakt velký problém. 

Tomu by jste nevěřili, že rada nějakého myslitele, kterému taky záleží na užitku zbytečných věcí, mi pomohla. Zachránila nejen nové bílé, na míru dělané, triko manžela, ale i dceřinu pracovní róbu. Tím také mou víru v užitečnost starých věcí.y

Propisku z textilu odstraníte intenzívním lakováním lakem na vlasy. Co zbyde, se vystaví na sluníčko a to dokončí bělení.  A ano, chvíli to trvá, ale výsledek je velmi uspokojivý.

Tedy všech mých sedm laků na vlasy jsem využila na vybělení manželova neobyčejně úžasného trička. Do separátního odpadu odešly skutečně prázdné obaly. Našly si svůj účel a já byla ráda, že se neplýtvalo.

... jenže...

Jak jsem tak vystříkavala ty skvrny, tím lakem na vlasy, tak se bytem nesla vůně právě laku na vlasy. Čeho je moc.... Chápu, měla jsem to dělat na balkoně. Asi by mi všichni nenadávali, za lakování vlasů, kdyby šlo jen o lakování mé nebohé kadeře, ve víru staré myšlenky, že jsem neustále krásná, nikdo by neřekl popel.

 Nakonec jsem se tak trochu rozhořčila, že zachraňuji pokažené oděvy a nehoním jen parádu. Vysvětlilujíc všem co a jak, a s názornou ukázkou!

Neustále všem opakuji: "nechci kosmetiku, kupte raději kus masa, áť si dáme do bříška..." Marně. Dostanu lak na vlasy a sprchový gel.

Myslím, že po vyprané propisce a mé akci, s lakováním dvě hodiny v obýváku, už nikdy nedostanu zbytečnou kosmetiku a každý bude kontrolovat kapsy před praním. ( nebo ne?)

A tak jsem se oprostila i té myšlenky, že špatné a nevhodné věci a předměty nás občas v dobré víře našich přátel obklopí. A pokud máme štěstí a chceme. využijeme všechno. 

Je právě proto potřeba ve věcech a především v myšlenkách třídit odpad, aby nás nakonec nehodli mezi odpadky. Vždycky a všechno se totiž dá použít velmi užitečně. Třeba starý lak na vlasy.

Věci a myšlenky jsou prostě krásný. Vždycky.