Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVšak
Autor
MAJKL65
Zhaslo mi nad hlavou vlasatic pár
za tmy se všechno zdá být tolik vysoko
že závrať z oblohy pálí jak žár
a náruč trávy je postelí širokou.
Je ticho největší jen z hvězd jde hlas
hovoří řečí tou kterou snad znám
je jako povzdech tvůj tenký jak vlas
když člověk tou chvílí je krásně sám.
A Bůh k nám hovoří ševelem ve větvích
a roční období je jednou z vět
že život krátký je jak plamen ve svících
a ráno pokaždé zboří náš svět.
Však ruce křídla jsou, když právě objímáš
a srdce hlubina, jež nemá dna
a čas je propastí, nad kterou prostíráš
když těla utišit svůj chtějí hlad.
3 názory
Radovan Jiří Voříšek
30. 06. 2021z trávy lože bývávalo
za mlada my i naše matky
tak se prostě spávávalo
než přišly karimatky
Nostalgia_For_Infinity
30. 06. 2021Ty bláho. Mám velmi rozporuplné pocity. Báseň jako celek na mne nepůsobí až tak dobře, není to můj šálek kávy, ale v naprostém kontrastu k tomu se mi některé obraty opravdu líbí - za tmy se vše zdá být vysoko a ráno zboří svět. A to fakt, že hodně :)