Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tenkrát

06. 07. 2021
0
0
170
Autor
Martyska

Tenkrát

Úplně sám, bez tebe, tak sám, bez tebe, úplně sám,

baby, miluji tě, nemohu na tebe zapomenout, rád tě mám.

Až do dne, kdy tě opět uvidím, zůstávám sám, přítel dlouho ztracený,

chci znovu vidět tvou krásnou tvář, teď běžím životem sám, zasněný,

nemůžu se dočkat, až tu budu jen pro tebe, moje přítelkyně,

moc často se nevidíme, chtěl bych to změnit, myslím to upřímně.

Zdá se, že přes problémy života, radosti a bolesti, jsem tu byl pořád,

a zůstanu tu, protože tě mám rád a vždycky při tobě budu chtít stát.

Stále vzpomínám na dny a na časy, které jsi se mnou strávila,

když jsi mě potřebovala, byl jsem ti po boku, ale ty jsi odešla.

A já jsem tu tak sám, teď musím čelit životu sám,

kéž bys tu byla a držela mě za ruku, rád tě mám.

Něco v životě nechápu, co si počnu bez tebe.

Já tě přece miluju, proč jsi odešla beze mne?

Někdy láska přijde úplně náhodou, ale teď mě opouští zas,

každé ráno si přeji, kéž bych zase uviděl tvou krásnou tvář.

Tvoje místo je tak prázdné, jsem tvůj přítel dlouho ztracený,

až do dne, kdy tě znovu uvidím, budu bloudit v myšlenkách, zdrcený.

Sdílej mé okovy, sdílej mé oběti, odejmi mi mou bolest, moji ztrátu,

byl bych moc rád, kdybych dokázal otočit ručičky času,

byli bychom tu společně, teď v našich myslích,

trápí mě, že už nevidím štěstí a lásku ve tvých očích.

Navždy si v myšlenkách udržím tvůj jiskrný pohled,

na věky věků pro mě přestane existovat čas a tenhle svět.

Tenhle svět nás rozděluje a nemůže nám pomoci, ale pořád věřím,

že nakonec přijde ten šťastný den, kdy v náručí si tě udržím.

Odpusť mi, vzpomínej na mě, až do onoho dne, než tě znovu uvidím,

o samotě bloudím, jsem tvůj dlouho ztracený přítel, to přiznávám a vím.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru