lístky do Národního divadla

u Nároďáku na refíži
strážník si mě prohlíží
co na mě vidí
že na mě tak civí?

civí chvíli
sálá pílí
co vymyslí si na mě?
vždyť já nechovám se dravě

ani neválím se právě
někde v parku v trávě
a chovám se mile
ne nějak zpuztošile

ale právě to asi bylo podezřelé
neukrad jsem však ani žervé
ani neobtěžoval mladé ženy
cestou domů z večerní směny

tušil jsem, bude zle
když tu náhle, hle
dostal jsem nápad spásný
"jú, to bude krásný..."

obešel jsem toho strážníka
kdyby věděl, tak už se zajíká..:
"ukažte mi svůj policejní průkaz
či jste snad jen policajtskej úkaz?"

"co jsem proved, občane, pane?"
"táhne to z vás, jste z Hané?"
"ne pane, jsem z Prahy
i tady ale, jsou uvolněný mravy..."

"opravdu, dal jsem se na pití
vždyť to policajtský žití
vlastně ani žití není
nedivte se, že krev se někdy vzpění..."

"my tu v Praze
už nežijeme tak blaze
a dobrý mravy
dal každý do zástavy..."

"řekněte mě, práva zastánce
jaká je náplň tý vaší práce
když se vám zrovna nechce kýchnout
máte do čeho píchnout...?"

"no píchnout si jdu do věznice
tam vždycky najde se nějaká ta poběhlice
jí se to líbí a mě taky
tak jakýpak dlouhý fraky"

"poslyš, nechtěl ty bys taky?
mám tam jednu, ta ti vytře zraky!"
"prosímtě, nech tu kovbojku
to radši hodinu tu budu stát stojku..."

pokašlal a zadíval se mi až do hloubi duše
pak prones ke mě až zbytečně suše:
"myslíš si snad, že se tu jen poflakuju?
já, kamaráde tu všechno bystře pozoruju!

"v tom případě mám teď pro tebe práci...
jste vy policajti snad všichni krátkozrací?
u pasu pendrekový kyvadlo
ale nevidí, že nám ukradli Národní divadlo..."

"poslyš tedy, mám dva lístky na středu
tak buď hezky ve střehu
hlavně najdi jeviště a oponu...
a taky chodbu, ať se tam vůbec dostanu...

"nemůžeš li divadlo takhle rychle dodat
pokus se aspoň, moje lístky výhodně prodat...
a nekoukej na mě jak na zjevení
zítra koná se exkurse do vězení..."