Recenze aneb dlouhý text o filmu 2001: A Space Travesty

Komediální parodie 2001: A Space Travesty v českém překladu 2001: Vesmírná prda, vyrobená v koprodukci Německo-USA-Kanada měla svou premiéru 31.10.2000. Na první pohled jde o zdařilou ozvučenou grotesku pro nenáročné diváky, kterou dokonalý český dabing posouvá na vyšší úroveň. Jan Přeučil, který daboval herce Petera Egana postavu doktora Griffina Pratta, by si zasloužil nejvyšší ocenění, které se v dabingu uděluje, protože z jeho výkonu ve větě "Kdo je to?" je jasné, že se na výkon stoprocentně soustředil, přesně se napasoval na výraz herce a vychytal všechny nuance, které český jazyk pro takovéhle momenty a situace má. Z té věty je slyšet upřímná zvědavost intelektuála, který se ocitl před neznámými fakty a poctivě se je snaží nějakým způsobem uchopit a tím se zorientovat v situaci, aby na ni dokázal adekvátně zareagovat. Ten rozhovor mezi hlavními postavami maršálem Dixem a doktorem Prattem je zároveň jakousi virtuální křižovatkou, proto ho sem částečně přepíši, aby byly vidět souvislosti, o kterých budu následně psát:

"....Stojíme proti sobě jako Náčelník Vinnetou a Zlá Bledá tvář."
"Tak Bledá tvář?"
"Ano. On by řekl: Ve vašich slovech je ocel, jak víte, jako je ocel v mých slovech, jak vím já. A ocel je i ve slovech, která se nedozvíte. Utečte před Náčelníkem, jinak bude zle!"
"Náčelník Vine..."
"Vinnetou."
"No a ten druhý?"
"Bledá tvář."
"Kdo je to?"
"Já a Vy."
"Já a Vy?"
"Jo."

V čem spočívá ona virtuální křižovatka? Drtivá většina diváků poznala, že jde o narážku na čtyřdílný román německého spisovatele Karla Maye 'Winnetou, der Rote Gentleman' z roku 1893. V českém překladu Vinnetou z roku 1901. Takže první silnice, po které může divákova mysl jet, je vzpomínka na tyto knihy. Film 2001: A Space Travesty vznikl v roce 2000. V roce 2001 vznikla v německo-španělské koprodukci westernová komedie Der Schuh des Manitu v českém překladu Manituova bota (extra velká), premiéru měla 19.7.2001. To je druhá myšlenková silnice, kdy pozornost odláká vzpomínka na tento film s indiánskými dvojčaty Abahašim a Vinetačim (dvojrole Michaela Herbiga), bílým Rangerem, bývalým greenhornem, který zachránil život apačského náčelníka Abahašiho na nechráněném železničním přejezdu, uzavřel s ním pokrevní bratrství a omdlel při seznamováním se s jeho dvojčetem Vinetačim, dále potom zíral nad rančem Pudřenkou a kobylkou Žakelínou. Napsat recenzi na Manituovu botu nikdy nedokážu. Výkon herce Michaela Herbiga umocněný českým dabingem, připomínající neskutečně přesnou chůzi po hranici mezi vtipností a trapností, mě vždycky naprosto odbourá, takže nejsem schopna se soustředit a udržet si potřebný nadhled. Výkon Louise de Funese pozvedl český dabing Františka Filipovského. Český dabing postavy Vinetačiho je ještě o několik levelů lepší, a vzpomínka na intonaci Vinetačiho "Ještě." u mě vyvolává nepotlačitelný úsměv. Nemám tušení, kdo ho nadaboval, ale tomu bych taky chtěla poděkovat za úžasný zážitek a patří mu v mém pomyslném žebříčku dabingu komedií druhé místo, protože měl roli trošičku ulehčenou výkonem samotného herce Michaela Herbiga, takže naladit se na správnou intonaci nevyžadovalo příliš velkou námahu, stačilo chvíli poslouchat originál a nebát se do toho položit úplně stejně. Třetí myšlenkovou silnicí, po které mohla pozornost ujet, bylo samotné slovo Náčelník, které evokovalo film Přelet nad kukaččím hnízdem, kde si zahrál postavu obrovitého Indiána Náčelníka Bromdena herec Will Sampson. Z téhle třetí silnice odbočuje čtvrtá coby mimoúrovňová odbočka na dálnici, a to díky celé větě 'Utečte před Náčelníkem.', protože jak všichni ví, v Přeletu Náčelník McMurphyho zabil resp. zabil jeho tělo po provedené lobotomii. Útěku před silnějším se neříká útěk, ale strategický ústup. Vtip je v tom, poznat kdo je ten silnější alias jakou variantu zvolit (boj či ústup). A právě snaha o toto poznání je krásně v českém dabingu slyšet. Pane Přeučile, smekám před Vámi. Spoluvytvořil jste naprosto dokonalý okamžik filmu, který mohou ostatní mysli využít jako myšlenkovou křižovatku. Tahle scéna samozřejmě není ve filmu jediná zajímavá. Myšlenky se mohou zatoulat při babylonských hláškách. Jak babylonské hlášky fungují, polopatisticky předvedl hlavní hrdina agent Dix při scéně, kdy agentka Drenáž bojovala se záporáky, a on jakoby myslel nahlas: Drenáž vykřikla: "Tak už dost, kreténi, nebo vám všem utrhnu hlavy!" a Dix si pomyslí 'Romantické řeči mě vždy dostanou.' Drenáž začne kungfu stylem kosit nepřátele a Dix zamilovaně kouká s myšlenkou 'Tato mladá žena nejen, že zpívá jako holubice, ještě je obdařena ryzím mírem, který by byl jako doma v tibetském klášteře. Taková ladnost. Taková poezie. Měla vše: delikátní práci nohou baletky, vysoké kopy karatisty. Bože, já miluji ty vysoké kopy.' Ve filmu je různých vtipných hlášek vícero. ** "Hej, tohle není rapový koncert? Operu nesnáším!", zahlásí papež a ubalí pohlavek svému asistentovi. ** "Byl jsem připraven vyvěsit svůj prapor ve Washingtonu, D.C., kde má každý kongresman ústavní právo být zločincem. Stará, dobrá Amerika." ** "Mé kondomy jsou hezky vyzdobené mým portrétem a pokryté kožešinou! Tohle jsou jen padělky." ** "Policie není od toho, aby dělala zmatek. Policie je od toho, aby tenhle zmatek chránila." ** V životě je moc důležité mít dvě bedny. Jednu na jídlo a druhou na hraní. ** Říká se, že jak si kdo ustele, tak si lehne. Ona si mohla lehnout kdykoli. - V případě těchto myšlenek vzdali podle mne tvůrci filmu hold principu 'žij pro svět hmotný jako bys byl nesmrtelný a pro svět nehmotný tak jako bys měl v příštím okamžiku zemřít' čili nikdy není na škodu, když to má člověk v hlavě srovnané, takže se zbytečně nehoní a u práce přemýšlí.
Proč mi zaujal zrovna tenhle starý film? Protože je spjatý s dneškem. Scénou se strojem na výrobu klonů. Kolem dvacáté minuty filmu je vidět scéna s klonovanou ovcí, která je pečlivě přivázána. Za asi čtrnáct minut následuje scéna, kdy se nepřivázané naklonované ovce rozeběhnou po celém objektu. Jaká je spojitost s dneškem? Logikou. Prostou jednoduchou logikou. V dnešním světě probíhá největší experiment všech dob. Experiment s jednovláknovou nukleovou kyselinou. Pokud vložím do organismu cizí jednovláknovou nukleovou kyselinu pevně navázanou na nosič, způsobí reakci organismu na daném místě, kde je ukotven nosič. Pokud dám příkaz organismu, aby vyráběl kopie této kyseliny, ale nezajistím její pevné navázání na nosič tj. aby kopie zůstaly u nosičů na předem určeném místě, zaplaví kopie této jednovláknové kyseliny celý organismus. Z matematiky víme, že chybný předpoklad vede k chybnému výsledku. Vědci, vyvíjející vakcínu předpokládali, že kopie zůstanou na místě poblíž vzniku. Dnes už všichni ví, že se tak neděje. Aplikovaná jednovláknová nukleová kyselina resp. nějaká její kopie byla zjištěna na dalších místech v experimentálním organismu než jen na místě aplikace. Ve filmu trvalo čtrnáct minut, aby svého omylu nezajištění navázání na pevné místo začali vědátoři litovat, vypnuli stroj a začali makat na nápravě tj.naklonované ovce pochytali. Jak dlouho to potrvá v našem světě? Pouštím stopky teď. Bude stačit čtrnáct měsíců než experimentátorům docvakne, že chybný předpoklad vedl ke špatnému výsledku? A co dál? Jak přimět cizí jednovláknovou nukleovou kyselinu, aby se v organismu jednak navázala a druhak se přestala replikovat? Nebo dřív dojde experimentujícím organismům, že něco není v pořádku a proti experimentátorům se vzbouří? Ve filmu hrála hlavní vědeckou pracovnici Uschi Künstlerovou herečka Alexandra Kamp-Groeneveldová, a představovala se jako doktorka psychologie, parapsychologie a solární proktologie. Posléze se ukázalo, že je to mimozemšťanka, vydávající se za člověka, což je zakázáno. A zlikvidovala ji samozřejmě agentka Cassandra Drenáž, kterou hrála Ophélie Winter, k nemalé radosti hlavního hrdiny agenta Richarda "Dicka" Dixe, kterého hrál Leslie Nielsen. Dix za to pozval Drenáž na slavnostní večeři, při které bylo divákům názorně ukázáno, co vlastně je Velká prda.      
Film se mi líbil po vícero stránkách, a mohu ho doporučit všem, kteří milují jednoduché grotesky i všem shovívavým intelektuálům, kterým nevadí primitivnější kulisy a prvoplánovaná zábava.