Nedělní chvilka poezie

U sebevražd možná, to netuším, ale u deprese je to maximálně tak jedna z možností, a rozhodně ne ta hlavní. Spíš naopak - depresí jsem si prošla, takže vím, že jsem žádný smysl neztratila, jen mi těžce zdrtil nedostatek pochopení a podpory od okolí. Začala jsem tedy zobat pilule, díky kterým mi lhostejnost okolí začala být také lhostejná, a lékař mi vysvětlil, že pomáhat ostatním mohu jen do určité míry tj. kus sebe potřebuji pro sebe samou čili naučil mě říkat ne, a bylo po depresi. Chvíli trvalo než se mi podařilo si ty nové mentální návyky důkladně osvojit, ale nyní už jsem bez pilulek a jde to.

Bubulínko, konečně jsem se dostala k nějakému tvému dílu a je naprosto úžasné! Tohle je přesně i lenochodův cíl, psát něco podobného. Mám pocit, že máme i v životě mnoho společného. Sloka s papiňákem mě dostala a vidím v komentářích, že nejsem sama. Moc se mi líbí i tvé komentáře k básni, musela jsem některým dát tip, stejně jako celé básni. Jen ten hlavní důvod depresí a sebevražd bych viděla trochu jinde ( protože sebelítost ti to většinou nedovolí dokončit, a dá se z ní ještě celkem dobře dostat ). Je to ( jak už jsem zmínila v mé ZEMI ) ztráta všech důvodů. Jak říká jeden skvělý psychoterapeut Petr Knotek alias Pjér la šéz, člověk nedokáže akceptovat život beze smyslu. Pjér má spoustu strhujících přednášek na YouTube, jestli ho neznáš, určitě nějakou přednášku ochutnej. 

Děkuji všem za jejich čas a projevenou přízeň.

Sebelítost v papiňáku chce si radost uvařit. Dej jí pěstí do frňáku a nalezneš věčný klid......:-))))).........*/***

pouze lidé? úžasné bytosti :D

orel přemýšlí o tom co vidí a co cítí ;))

Souhlas Aru. Orel skutečně vidí více. Jenže my jsme pouze lidé. Co s tím? Jak získat orlí myšlenky? Přemýšlí orel vůbec o lidech?

Julie ale já píšu vážně, koukej, jak jdou jednotlivé sloky rozebrat, takže třeba: Sebelítost v papiňáku chce si radost uvařit, dej jí pěstí do frňáku a nalezneš věčný klid. rozbor Sebelítost je nejčastějším důvodem pláče, depresí a sebevražd - to je nezpochybnitelný fakt. Papinův hrnec je tlaková nádoba na vaření, která snižuje potřebnou dobu vaření vytvořením vyššího tlaku než je při klasickém vaření. V papiňáku tedy znamená pod tlakem okolí se sebelítost právě mění na monstrum, u něhož mají lidé pocit, že to nedají a volí sebevraždu. Uvařit je v tomto případě myšleno jako sloveso zničit. A bez radosti se žít nedá, to víme všichni. Verš dej jí pěstí do frňáku znamená, že každá(ý) z nás má jen jedno tělo, jednu hlavu, jeden mozek a tudíž jednu mysl. Kdo tu mysl ovládá respektive čí ta mysl je? Je moje a ovládám ji já. Záleží tedy na mém rozhodnutí, zda budu v tom či onom okamžiku plakat nebo se smát nebo budu naštvaná nebo se opiju do němoty, abych myšlení zastavila či si vezmu antidepresiva, abych se pocitově umrtvila a nic neřešila nebo cokoli jiného. Chápeš? Já sama se rozhoduji, jestli se chci rochnit v sebelítosti nebo si najdu nějakou jinou zábavu. Pokud sebelítost zavrhnu, odmítnu, mám prostor pro klid a pohodu. Rozumíš tomu? Já sama si vytvořím prostor pro klid a ten pak mohu vlastnit a užívat opravdu věčně, protože je můj a je nehmotný, takže mi ho může sebrat jen ten, komu to dovolím, jinak se k němu nikdo nedostane. Tolik myšlenek se dá nacpat do pár veršíků, do jediné sloky. Takže to není nevážné psaní, naopak je velmi vážné. Pro ty, kdo umí přemýšlet o tom, co čtou. Uznávám, že takové psaní není běžné, a proto na něj lidi nejsou zvyklí. K takovéhlemu stylu se dopracuješ, když prožiješ příliš mnoho. Tolik, že už se na další dění koukáš jako by z odstupu a zdánlivě nezúčastněně. Upřímně řečeno, bylo by lepší, kdyby takhle moc lidí nepsalo, protože tenhle styl znamená, že autor dokáže žít už jen sám.

Ano, i o vážných věcech lze psát nevážně. Někdy se lidi berou zbytečně vážně. Někteří to asi ani jinak už neumí. A to je vážně škoda, protože ty ubrečené básničky na jedno brdo mě nebaví.

přesto řekl bych že orel vidí více, roztáhne majestátně křídla v proudech, tak vznáší se neviděn, zahlédné malý svět lidí :))

I o lásce lidi říkají, že je slepá. Někdy je slepý nejlepším průvodcem, protože když nevidí, co je před ním, nebojí se zbytečně.

Wimmerovi se tahle scénka povedla, taky ji mám ráda. Smetanovou jakou? Houbovou, okurkovku, koprovku, křenovku, svíčkajdu, nebo nějakou jinou? A knedlíček kynutý nadýchaný, jsi taky zvládl?

až se spáč probudí, bude zas tím kým vždycky byl, však dokud cesta trvá zůstavá slepcem na poušti, to je cesta mnoha lidí :))

Prach jsme, Aru, a až se v prach obrátíme, nezbyde poučení, ale pocit. Jaký pocit bude mít veselý spáč po svém probuzení? V tom je vtip, a ne že není. Někdy je to úleva, že noční můra skončila. Jindy je to radost, že aspoň ve snu je nám hej, když zrovna vládne beznaděj kolem těla. Co jsem chtěla? Poděkovat a jít spát. Do náručí veselého Času. Díky a dobrou

Přes den jsem poslouchala Smetanovu Vltavu, Benetko. Tak to je asi následek.:-)

Čas je spáč veselý

i kam rozum dal zapomene

žádné poučení není

v písku mizí celé říše