Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDUŠIČKOVÁ BALADA
Autor
Georges poems
Rok se s rokem sešel,
každodenní déšť a ranní mlhy,
do pokojíku otec vešel,
pohled do nevinné dětské tváře,
on už ale dobře věděl,
stál tam jako u oltáře.
Stejně jako každý rok,
vytáhnul obálku a dvě známky,
jako další krok,
adresa své milované mamky,
ulice v Boží náručí,
Stejně jako každý rok,
mlčky prosí, ať dopis se jí doručí.
Oblékli si kabáty,
vzali se za ruce,
pohled do očí utrápeného táty
za nedlouho ocitli se na louce.
Jediný mohutný strom,
který na podzim je připravený na ztráty,
vzpomínky v kameni nesouce,
kenotaf a na něm obrázek svatý.
Stáli tak dlouho a tiše,
přehrávali hezké chvíle,
pak oba pohlédli výše,
trochu zasmušile.
Synek sáhnul do kapsy a vytáhnul psaní,
do obálky přidal známku,
a zbožné přání ať se matce doručí,
Položil jej na kámen,
pohladil jej dlaní,
Jak moc chtěl by spočinout v jejím náručí.
Tati, myslíš že maminka odepíše?
zeptal se synek tiše.
1 názor
První sloka se ti hezky rozjede. Trochejské metrum se hezky a snadno recituje. Až do verše- do pokojíku otec vešel - kde se metrum mění (ke škodě plynulosti rytmu) na jamb. Stačí však místo slova pokojíku dát "pokoje" a rytmus se výrazně zlepší, verš, který se tím překulí do trocheje najednou do sloky padne jak ulitej.
V daších slokách už je toho na rytmickou změnu víc, ale neříkám, že je to bez rytmu. Jen je to jako celek trochu jako vlnovka, kde se střídají čtivé verše s těžkými a dlouhými.
Máš tam hezké pasáže, citlivé, dušičkově patřičně melancholické. Třeba závěr je až dolemně krásný.
A to mě vede k myšlence, jestli báseň mírně neořezat a nechat stěžejní části. Zdvojuje se tam třeba přání o doručení dopisu.
Tip dávám spíš k povzbuzení.