Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMáme na výběr
Autor
MarMi
Jsme zahaleni do pláště smutku
dokonce si myslíme
že je to tak správně
že musíme trpět a překonávat překážky
abychom se stali lepšími lidmi
že je dobré
ocitnout se až na dně.
Ale vždyť je to stále dokola?
Už toho snad bylo dost!
Proč se konečně jednou provždy
nerozhodneme pro lásku a radost?
Jak krásně by se nám pak žilo
jak krásně by našim dětem bylo!
Kdybychom dali přednost
hloubce před povrchnostmi
kdybychom se přestali zabývat hloupostmi
které nám jsou předhazovány
jako zrní rozsypané na chodníku pro hladové ptáky
abychom sešli z cesty a upřeli své zraky
tam, kam nemáme!
Dokonce se lehce prodáme
lacinému humoru a povrchnímu chování
O to však ale naše srdce nestojí!
Má pouze jediné přání!
Otevřít svou bránu dokořán
abychom vstoupili do života
kde není místo pro bolest a utrpení!
Nic jiného v tom není!
3 názory
Opravuji se - při druhém čtení jsem přece jednu metaforu objevil - hlouposti přirovnávané k zrní rozsypanému pro ptáky. Přesto je to na nominálně poetický text málo, sorry.
Tomuto dílu bych vytknul především to, že se podle mého názoru vůbec nejedná o poezii. Nehovořím teď o nějakých formálních nárocích, nakonec volný verš, podobně jako počeštělá pseudohaiku, jich klade na autora minimum. Jde mi o sémantickou stránku věci - naprostou absenci básnických figur - metafor, metonymií, paralel nebo hyperbol. Text je pouze suchým, moralizujícím kázáním, zarovnaným do veršovacích "komínků".
Nic proti suchopárnému kázání, samozřejmé - je to žánr, který si vždy najde jak autory, tak i ochotné konzumenty. Poptávka ostatně tvoří nabídku, jak nám vysvětluje ekonomie.
Jen bych tomu neříkal poezie, protože to prostě poezie při nejlepší snaze není. Prostě ne, ne a není.
A to je vše, co jsem chtěl říci.