[GAMING 4EVER!] - Přátelský pokec pro pařany. Puritáni - pápá...

Tak co ten Elden Ring, kde to vázne? Kde kdo jste?

ty ty ty... už... to... NEBUDEŠ hrát???????? jsem šokovanej :D:D

nikde jsem nepsal, že děti nechci, někde pod svým dílem jsem vysvětloval lore, tak si to můžeš dohledat ;D:D

nyní už mi to je tak nějak jedno, noční můry odešly a já můžu spokojeně pochrupávat a pozorovat jak každé nové jaro se rodí květy sakur :))

pak napiš dojmy a nějaký detaily z Lobotomy C., dost mě ta hra brala... před lety ;)

Nebudu ho hrát do smrti, už jsem se s dcerou dohodl, že dojdu do Inazumy, dohraju dějovou linku (ta je omezená), podívám se na youtube na videa, abych znal všechno lore, a končím, ona chce také už končit, jsou jiné hry, jiné aktivity, teď hrajeme šachy, takže tématem je skotský gambit, taky kvůli ní maluju, takže tématem je aktuálně perspektiva, anatomická správnost portrétů, stínování a highlighty, atd. Ale Genshin se mi vyplatil tisíckrát, zatímco ostatní někteří puberťáci revoltují, chodí za školu, hulí nebo i hůře, mě se podařilo v dceři vzbudit dojem, že v mém brlohu nalezne vždy útočiště, kde jí čeká roztržitý, starý, užvaněný, ale dobrácký robot, který se sice zasekává, ale nakonec se s ním dá domluvit - a to je, Aru velké, velké vítězství. Jak někdo napsal, "Naše děti nás mění víc, než my je", a to je velká pravda, od dcery jsem se toho naučil víc, než od ostatních Mistrů dohromady. 

Ale dost o rodině, ty děti nemáš a nechceš, takže tě nebudu otravovat, aby sis nemyslel, že jsem nakonec Štrikující Mudla (jenom ženské jsou, pamatuj...), řeč je o hrách, ergo:

Lobotomy Corporation zkusím dnes v noci, je to menší časová investice než Skyrim, tam už jsem jel na té káře na začátku asi osmdesátkrát, a znám tam každé hovínko, co v té úvodní animaci zasmrdí. ;-)

Písmák je spíš farmářský simulátor se speciálníma kobkama :D

tak to jsi přišel o pořádný zážitek, v Lobotomy děláš rozhodnutí jenom ty sám a to špatná a ty ještě horší,... nikdy si neber vlak smrti, je to totiž vlak smrti... moje rada. ten začátek je dost vlídnej, ale pak se ta hra jenom zhoršuje a přitvrzuje,... v podstatě ty tvý zaměstnance může potkat jak "nehoda", tak se můžou zbláznit ;D

čéče na co si přidáváš nový hry do knihovničky, když je nikdy hrát nebudeš, Genshin Impact nikdy neskončí, bude tam pořád nový obsah i postavy, Kamamuro, víš že budeš už hrát Genshin dosmrti, žejo? ;))

Lobotomy Corporation znám, mám, ale hrál jsem zatím jen tutoriál. Mám přes tisíc her na Steamu, stejně tolik na GoGu, a teď už i slušnou řádku na Epicu, protože dávají hru zadarmo týdně, a já je samozřejmě všechny sbírám. 

Ten Sifu je úplně boží, je to fakt jako Písmák, akorát v Sifuovi jdou všechna NPC jen po tobě (občas tam jsou vyděšení civilové jako trhač lístků v nočním klubu, recepční, popelář, atd.), ti nebojují, ale můžeš je zmasakrovat, hra nedělá rozhodnutí za tebe. Tady na Písmáku je to podobnější Doomovi, tady NPCčka bojují proti tobě, ale i zároveň mezi sebou, což otvírá další taktické možnosti. ;-)

Mě se strašně líbí, že ten Sifu má všechno realistické, kromě několika definovaných nadpřirozených prvků - mince tě přivedou zpět k životu, první boss (Botanik) umí ovlivňovat rostliny vůlí, takže souboj je v bambusovém háji, který najednou vyčaruje, ale boj samotný je čínský styl Wing Chun, bez vysokých skoků, salt, atd. Dokonce i šplhání po zdech je parkourová akrobacie, kterou jsem na videu dělat reálné lidi. Je to prostě bomba!

stárnutí je tedy zajímavý mechanismus, jinde se třeba používá jedna náhodná postava do její smrti se specificky kladnými i zápornými vlastnostmi,... jako v životě :D

znáš Lobotomy Corporation? to je masakr...  :))

Zdar! Po dlouhé pauze jsem narazil na titul, který podle mě stojí za pozornost - aspoň pokud hrajete akční hry. Hra se jmenuje Sifu (výraz používaný ve školách bojových umění pro mistra nebo učitele), a vznikl k ní i pěkný hraný trailer.

Nejedná se o moderní akční adventuru typu Uncharted, fokus je hlavně a především na akci, konkrétně na boj zblízka beze zbraně i se zbraní. Akce je rychlá, souboje přiměřeně dlouhé (žádné pytle životů, které musíte otloukat deset minut), podobně jako v Dark Souls neexistuje možnost hru "reloadnout", vše se počítá a s chybami je třeba žít dál. Systém boje je hodně inspirovaný hrou Sekiro, Shadows Die Twice, to znamená kromě životů je podstatným parametrem tzv "structure" - nekryté rány jí snižují, úspěšné úhyby a kryty jí naopak zvyšují, a komu dojde, ten ztratí rovnováhu a inkasuje pár ran "zdarma". Pokud ve hře umřete, kouzelný svazek mincí vás vrátí zpět k životu, ale přibydou vám roky navíc. Jak postava stárne, mění se její vzhled, klesá počet životů, ale přibývají speciální schopnosti. Nakonec vás už mince zpět k životu nepřivedou a hra končí.

Děj je velmi jednoduchý, motivem je tradičně pomsta, a je vypráívěn hlavně nepřímo - prostřednictvím lokací, kostýmů, atd. Zatím mi to moc nejde, ale podle recenzí se jedná o velmi obtížnou hru - což mě právě láká. Svým způsobem je hra dost podobná Písmáku, jen je v ní méně bugů. ;-) 

Pokud máte aspoň trochu rádi akci, vřele doporučuju. 

náhodou je tam sice jednoduchý, ale zábavně podaný příběh. mě taky nejvíc baví hry typu Zaklínače, ale tady je boj tak pohlcující, že mě to neskutečně bavilo, navíc každá zbraň je něčím specifická a odlišuje se od ostatních.

ale je pravda, že valnou část času strávíš mlácením s potvorákama ;)

když dohraješ hlavní příběh, tak se ti otevře možnost lovit zvířátka na druhý úrovni z kterých jsou i brnění druhý úrovně, ale je to teda haluz, oni ty velký zvířata už z první úrovně vydrží neskutečně :D

mám takový dojem, že na malých ještěrkách se dalo jezdit, teď nevím jestli to zvládla jenom tvá postava, tvůj kočičí pomocník, nebo oba dva. mimochodem kočičák dokáže sbírat materiály i ti pomoct se zdravím v boji

Jéje, není divu, že jsem to nepoznal, když jsem to nehrál. Nicméně screenshoty vypadají o dost lépe, asi máš nastavený nějaký nízký detaily, nebo co. Zjistil jsem, že tu hru mám na Steamu, ale ještě jsem jí nikdy ani nenainstaloval. ;-) Podle recenzí a statistik je nesmírně celosvětově populární, tak to musím někdy zkusit. Já mám radši spíš dějové hry, tohle, jak jsem pochopil, je o tlučení monster a sbírání vybavení, což mě příliš neba (u zaklínače jsem to toleroval kvůli příběhu, ale Geralt s Klepnou coby pojízdným vetešnictvím a miniskladištěm stavebního, oděvního a kovářekého materiálu mi nepřišel zrovna super-realistická záležitost ;-)

kdepak, hra vyšla na konci 2018 a jmenuje se Monster Hunter: World ;)

to si takhle jdeš na procházku a najednou se před tebou objeví taková roztomilá ještěrka, no a když ji párkrat porazíš, tak si z ní pak můžeš udělat ono brnění, (no a protože to je dobrá hra, tak si můžeš navolit, že ti na postavě nebude vidět helma) jelikož ta hra je o lovení takových potvůrek, tak ti z boje nepadne celej set, ale ta část brnění na kterou část potvůrky ses v boji zaměřoval, i když tam můžeš chodit bez ničeho, ale to ti do boje moc nedoporučuju - a kočička je tvůj společník do boje :D

To je těžký - hra vypadá dost staře, podle grafiky, trochu mi připomíná Oblivion, záda postavy v levé části vypadají japonsky (účes, symbol na oblečení), brnění, co má ta paní je samozřejmě paskvil ;-), ale to je v ne-historických fantasy běžné, takže... Oblivion? (kulaté ošklivé ksychtíky)... nebo Nioh 1/2 (dvojku jsem nehrál)... nebo Divinity 2... nevím, nepřipadá mi to jako něco, co jsem hrál. Ani Dragon Age Origins to není. Musí to být ale podle mě nejmíň deset let staré. 

Ale to brnění mě nepřestává fascinovat - slečna/paní má sice pěkné plátové rukavice (taky jsem míval takové), solidní kyrys... ale úplně chybí jakýkoliv pancíř od pasu dolů a od stehen nahoru, kromě onoho svérázného "vaginálního plátu" (haha, kdo to vůbec vymyslel? Kdyby se předklonila, tak se jí to zaryje přímo do...), taky má vidět úplně nahou kůži na pažích nad lokty a  pod rameními pláty (jedno bodnutí rapírem nebo kopím, a konec), nárameníky mají typické fantasy "límce", které by se při nápřahu nad hlavou zaryly uživatelce do hlavy, a navíc - brnění bývala scvhálně hladká, designovaná tak, aby rány sklouzávaly. Sek na klíční kost se ti zachytí o "límec" na náramenníku... a opět konec. Ale co je nejhorší - nemá vůbec přilbu ;-) Statisticky (podle archeologických nálezů na mrtvolách z bitev), nejčastější konec boje byla buď rána do hlavy, nebo zásah do ozbrojené ruky, který vyřadil bojovníka z další akce. Takže s nahými stehny, pažemi... a hlavou, proč se obtěžovat s plechováním toho zbytku? ;-) Přilby a nepřůstřelné vesty přežily dodnes, ale i když nemůže mít z finančních důvodů každý voják neprůstřelnou vestu, přilbu mají úplně všichni... tu nosí dokonce i dělníci na stavbách. 

Já vim, já vim, je to hra... ale stejně... ;-D

kvíz - poznáš hru? ;))

mimochodem, koukej na tu kočku z Nioh 2, to si tam můžeš udělat, tohle je ještě z bety, ale v plný verzi to bylo stejný, taky asi hodinka vytváření postavy, když ti záleží na detailu ;)

jo, Deux Ex i Vampire the Masquerade - Bloodlines jsem pochytil, ale nehrál ani jedno.

- takže nemilosrná orientální zaibatsu/triáda? ;)

v Cyberpunku ale s hráčem strašně vyjebou, když se dáš ke corporátům, navíc se s tebou dost dlouho pohybuje jeden sráč od nich, ale vypadá jako sympaťák, dokud není konec hry, pak ti dockvane, že to byl naprostej sráč, ale když mu nepomůžeš, tak ti brečí na rameni jakej je chudinka, ale ten konec s korporátama byl zajímavej sám o sobě, ale absolutní podraz na postavě, kterou jsem tvořil HODINU Kamamuro, i když jsem ji pak viděl jenom na motorce, protože ta hra si dává záležet nedávat třetí pohled nikdy, mimo když jsi ve/na vozidle, takže asi chápeš, že jsem se všude dopravoval motorkama, abych viděl svoji kočičku pořád a dával ji fakt ty nejvíc sexy oblečky, do boje se pak vždycky oblíkla do něčeho co mělo nějaký statistiky :D

mimochodem byly tam teleportační body jako v Zaklínači, ale já je nepoužil ani jednou, vždycky jsem sedl na motorku, nebo občas do auta. ale ty auta Kamamuro, to bylo něco šílenýho. rychlý auta byly absolutně neovladatelný a jezdit s nima, to bylo jako být na ledě, něco šílenýho. motorky ale držely dost dobře, takže jsem svištěl maximální rychlostí načítajícím se městem, občas jsem se ale rozsekal o svodidla, sloupy, zdi a podobně, jedno jsem spadl z mostu do řeky. joooo, plus tam byly asi dvě peckovní rádia, jakože v tom vozidle, včetně motorek, takže já jsem si jízdu absolutně užíval, navíc když už se někde to město uráčilo načíst, tak s motorkou se vejdeš všude, takže fanda aut jsem teda fakt nebyl, navíc nejrychlejší motorka nebyla vůbec drahá, při prvním průchodu hry mi vydržela celou hru, při druhým průchodu jsem měl sice o kapánek pomalejší, ale zato unikátní kus v rámci příběhu, kterej jsek úplně minul při prvním průchodu :D

jako za záhrání ta hra vážně stojí, hrozně mě bavila, ale kvalitou Zaklínače to prostě nebyla, v podstatě tak rozsáhlý dialogový možnosti a volby jako v Zaklínači tam nebyli ani náhodou, mimochodem je tam i konec, kde se prostě zabiješ a i ten konec je lepší, než za corporáty, prostě se rozhodneš na všechno vysrat :))

boooooože, jsem tady udělal úplnou slohovku, ale v tý hře jsem strávil 200, nebo kolik hodin :D

Nojo, překvapivě - korporace jsou totiž děsně zlé, asi jako vlk z pohádky nebo učitýl.  ;-) BTW výbornej byl i první Deus Ex, ale to už je dost stará hra, tam se dalo hrát za nějaké Euroamerické ilumináty, za nemilosrnou orientální zaibatsu/triádu, a za nějaké zoufalé revolucionáře. Hádej, koho jsem si vybral! ;-)

Jo a když už jsme u kvalitních RPG - Vampire the Masquerade - Bloodlines od Troiky - to byla naprosto excelentní hra!

jestli se to chystáš hrát, tak rozhodně jeď konec za pouštní frakci, nikdy neber konec s korporáty, to je tak strašně sračkojídní konec, ty pro ně uděláš první poslední a oni si s tebou vytřou podlahu

hmmmm, to byla hra, to prostředí je mi důvěrně známý ;)

myslím, že ta holka ze začátku se dá koupit na povyražení, ale jako v Zaklínači to teda není, kde byly bordely o dost častější a byl tam výběr. ta hra je super, ale na Zaklínače to nemá. hlavní devízou hry byly všudypřítomný zavřený dveře, kam se nedalo dostat :D nejvíc jsem odehrál na verzi 1.04, což byla nejzábavnější verze co jsem měl v rukách, dost jsem se nasmál nad bugama co tam pršely a ten foto režim byl ještě super, než ho okleštili, dost jsem se tam vyblbnul a viděl všechny konce s dvěma průchodama hrou, dojel jsem to na nejtěžší obtížnost, protože prostě ty obtížnosti aspoň v těch verzích za mě byli směšný

Mr. Bean in Cyberpunk 2077

to jsem hrál (myslím že to dávali zadarmo) :D

přišlo mi to jako nesmírně zajímavá hra,... jenže jsem byl extrémě zavalen hrami, takže jsem jich hrál několik najednou (umíš si pak představit ten zmatek v ovládání) a tak jsem to nedohrál nikdy, spolu s dalšími xy tituly.

To je rozhodně škoda. Indie hry bývají často miniatury, nicméně přemýšlet se o nich dá týdny i měsíce. Což mi připomíná další pecku:

What Remains of Edith Finch - tzv. "walking simulator", vpodstatě interaktivní kniha o dívce/ženě, která se vrací po letech do velmi, ale opravdu velmi podivného domu, který po gerace obývala její rodina, aby tam nalezla odpovědi na své otázky a životní katarzi. Nebudu nic prozrazovat, hru dohrála za jeden večer i moje žena, která jinak hry nesnáší, a udělalo to na ní rozhodně dojem. Doporučuji všem! (Hra vyhrála cenu BAFTA, tuším v roce 2018).

proč bych ve hrách dělal to co v životě? :))

teda až na ty bitky.

např. ve Falloutu 4 jsem se neskutečně vyřádil, postavil na nohy skomírající osady, řádně je vyzbrojil a propojil obchodníma trasama. ani nechtěj vědět jak vypadá útok robotů, pokud z toho nemáš pevnost a všude střílny a máš mód na smrtelné osadníky s unikátním jménem (protože tím se Bethesda neobtěžovala),... tak jsou to absolutní jatka.

a jak jsem psal, hra pod 100 hodin není hodna mého zájmu :D

A jsem tu opět znovu s herním tipem, tentokrát pro přítele Arua.

The Friends of Ringo Ishikawa - Pocta automatových beat'em-up z osmdesátých let, ovšem s veskrze (post)moderním dějem a hutnou atmosférou. Hráč ovládá protagonistu - japonského mladíka, který se nudí ve škole, pokuřuje potají čvaňháky, poflakuje se po chodbách s kamarády, a odpoledne a večery tráví místo učení poflakováním v parku a bitkami s partami ostatních mladíků. Náladová, až meditativní záležitost, nehrál jsem to sice moc daleko, ale vypadá to velmi, velmi slibně. Hlavní devíza je prostě to ostentativní poflakování, to se v hrách zas tak často nevyskytuje. ;-)

myslíš tu prokletou horu jak dole řekne chlapík, že jsou na cestě jenom vlci? a ve výsledku je tam všechno i drak a vlci jsou ten nejmenší problém????? :D

já ty hory navíc zdolával pěšky, než jsem dostal Arvaka z dlc , protože jinak ti koně byli naprosto šílení, to je snad jediná hra, kde jsem viděl, aby se kůň pustil do boje s drakem :D jo a pak absolutně umírali právě při slézání hor (kromě Arvaka, ten taky umřel, ale jenom na chvilku :D), můj úplně první kůň nezvládl první větší kopec z kterého jsem se vydal. pochopil jsem, že normální koně jsou úplně šílení a okamžitě umřou :D

jo, mimochodem, s tý magický školy se dá skočit až dolů do moře, zkoušel jsem to :D akorát se ta moje holka před tím asi třikrát zabila :D:D

Vidím, že podivné lození po skalách ve Skyrimu je fakt evergreen. Nahoru - ale i dolů (tu debilní osmitisícovku jsem z High Hrothgaru snad nikdy neslézala po cestě, a to jsem to hrála snad patnáctkrát).

jo no, ve hře jako Zaklínač 3, nebo NieR:Automata jsem si taky všude došel sám, v tom prvním případě protože je to skvělá hra, v tom druhým protože tam byla 2B :D

divný rozhodnutí jsem taky dělal, radši jsem ve Skyrimu vyskákal horu, než abych to obešel po cestě, protože to bylo kratší, i když to trvalo půl hodinu :D

mimochodem, pořád oceňuju fungování stráží ve Skyrimu, kdy se s nima dalo domluvit, ne jako v Zaklínači, kdy chtěli Geralta okamžitě zabít i za zlomený hrábě :D

Ó boží, Aru a Kamamuro, díky vám oběma za recenzi. Já jsem extrémně imerzivní typ hráče, takový ten typ, co například nepoužívá rychlé cestování, aby nenarušil realističnost plynutí času ve hře, a dělá divná rozhodnutí a přídatnou spoustu nesmyslných blbostí jen proto, aby to hra ve výsledku působila co nejvěrohodněji. Takže pomalý gameplay mi nevadí, naopak to vítám, pokud to ve výsledku zvyšuje imerzi. A jestli to udělaly Rockstar games, tak už se začínám fakt těšit. Hrála jsem od nich LA Noir a to jsem si fakt užila hodně (až na ten dementní konec).

Kamamuuuuuuuuuroooooooooooooo, ty nemáš Daily Comissions??????? to takhle hrát nemůžeš!!! vyloučí tě ze hry :D:D:D

je to skvělá příprava do práce, pokud jsi ukrajinec co dělá 16tky, jakože HODINYYYYYYYY! :D

Kamamuro, RDR2 tě buď baví, nebo řveš na monitor: "TAK UŽ TO UDĚLEJ, PROBOHAAAAAAAAAAAAAAA" :D

jo a online u RDR je děsná sračka, hrál jsem to, na každým rohu je nějakej troll s levelem 100000000000000000000000000000 a jenom čeká, kdy tu tvoji šeredu chytí do lasa, nebo na každej blbej příběhovej úkol jsem jako blbec musel hrát ještě s nějakejma idiotama. moje zásada je, že si svoje úkoly dělám ZÁSADNĚ SÁÁÁÁM, proto jsem si ten online koupil, ne abych abych se tam kamardíčkoval s nějakejma magorama :D

jinak je to děsná sračka po všech stránkách, každý povolání je tam zamčený a jde odemknout jen zlatýma prutama, který jdou koupit jenom za reálný peníze, protože ve hře je získáváš tempem 0,0000000000000000000000000000000000000001 prutů za milion let. v tom Rockstar neuvěritelně ždímá hráče v těch svých onlinovkách.

to i ten Fallout 76 co je jeden velký zabugovaný kopec srajd je v tomhle líp vymyšlenej a nechce neustále za všechno zaplatit, dokonce i Genshin Impact je po tomhle směru lepší hra a to už je teda šokující :D

Kamamuro, jinak nejlepší žánr her, je................ VIZUÁLNÍ ROMÁN/NOVELA! kdo nehrál tuhle kategorii her, jakoby ani nežil, jednak je plno těch her ZADARMO, jednak to dělají lidi co mají potenciál a nápady a není jejich prvním a posledním plánem oškubat hráče o poslední halíř, a NAVÍC to jde hrát z pohodlí tabletu, na mobilu bych to teda určitě nehrál v okýnku 2×3 mm :D:D:D

Nazdar Danny, vítej v naší herní mikroenklávě v jezírku ostentativního nezájmu starší generace uživatelů serveru Písmák.cz, uprostřed celosvětově se vzdouvající tsunami akceptace počítačových her jako plnohodnotného uměleckého žánru! ;-D

O Dragon Questu jsme mluvili, mám v plánu se na to podívat, ale mám rozehráno/rozděláno příliš mnoho věcí, a Genshin Impact, který hraju hlavně kvůli dceři, je fakt jako další povolání - člověk tam musí každý den, jinak se to prostě hrát nedá. Ježíšmarjá, dneska ještě nemám hotové Daily Comissions a začal další Battle Pass! ;-D Proto nenávidím moderní onlinovky, protože jsou vlastně jako práce, a zákazník/konzument je vlastně nevědomky zaměstnanec vydavatele ;-) - nicméně pro dceru jako free2playera je to skvělá příprava do zaměstnání, rozhodně lepší než dost nešťastně pojatá výuka na základce. 

LdW - Red Dead Redemption 2 je skutečně skvělá záležitost, je to vpodstatě nejdokonalejší simulátor kovbojismu, co existuje. Mě nadchla už jednička, kterou člověk dohraje vpodstatě za syna hlavní postavy, a Rockstar hry obecně mají jeden neuvěřitelný aspekt, který se projevil už v sérii Grand Theft Auto, a to že dokážou najít naprosto brilantní scénáristy a designery, takže děj jejich her je vždycky chytře napsaný, často má (sebe)satirický náboj, a zároveň se poskytuje zajímavé úhly pohledu na (převážně americké) dějiny a některé související společenské a kulturní problémy a paradoxy, které se řeší samozřejmě i v jiných uměleckých žánrech. Mě osobně nadchl už první díl, který jsem dohrál - ale na to musíte mít PS3 nebo Xbox, protože PC verze nikdy nevyšla - snad přijde časem nějaký remake, pokud vývojáři tradičně nezašantročili zdrojáky. 

RDR2 je sice pomalá hra, jak říká Aru, ale to je výhoda i nevýhoda zároveň. Navíc grafika ve 4K na velké televizi v maximálních detailech je tak dobrá, že i nehráči propadají iluzi, že se dívají na filmovou kovbojku. ;-D

ahoj! já jsem se zamiloval do herní série Dragon Quest, to jsou tahová japonská RPGčka s dobrým příběhem, udělaná tak nějak jednoduše, aby toho na člověka nebylo moc, různé druhy potvor, chytlavý příběh a zajímavé dungeony :) poslední verze, 11,  by měla běžet i na PC, já ji mám na Nintendo Switchi

já nevím :D říká se to, že je boží, ale nedokázal jsem to hrát tak dlouho, abych to mohl posoudit, tempo tý hry je naprosto brutálně utahaně pomalý... navíc tam nebyl Geralt, nebo Kratos, ani tam nešla vytvořit vlastní waifu postava,... takže... to je hned mínus 5000 bodů pro hru :D

Z jiného soudku: hrne se na mě (už vlastně roky) šílené nadšení z Red Dead Redemption 2. Je to jenom hype nebo je ta hra fakt tak boží?

znáš DEEEER Simulator? není k tomu nutná ani znalost germánských jazyků :))

Jo, když už je řeč o severských národech, nesmíme zapomenout zmínit fantastickou, neprávem zapomenutou hru "King of the Dragon Pass", která se dočkala portů na Adroid i IOS, jakož i na moderní volné pokračování "Six Ages, Ride Like the Wind".

Pokud si chcete zkusit management vikingského klanu, případně si v Six Ages vyzkoušet roli jejich tradičních nepřátel (byť ve fiktivním avšak přímo s tolkienovsky vypiplaném fantasy světě zvaném Glorantha), máte pár euro, dost času, a alespoň pasivní znalost angličtiny, tak bych neváhal - v dané kategorii je to naprostá špička!

Kamamuro, Valheim je mi naprosto známý, je to skvělá hra, určitě si ji zahrej, můžeš tam strávit stejně času jako v Genshin Impact a ještě tě to bude navíc bavit, je tam skvělý stavění s fyzikou, takže špatně postavený barák ti může spadnout na hlavu. prostředí samotný je vážně nádherný a svět samotný je obrovský. jsou tam zajímavý mechaniky jako vítr, nebo doplňování zdraví, přičemž nedoplňuješ hlad, ale jídlem si navyšuješ výdrž a počet životů, což je podle mě naprosto geniální a dělá jídlo užitečným po celou hru, dokonce na bosse je to zásadní věc. vítr je zásadní element pro lodě, který tam není jen tak pro srandu, ale lodě podle toho plují.

já tedy na nějaký velký přemýšlení ve hrách nejsem, takže Obra Dinn by zcela určitě pro mě nebyl :))

U hry, jejíž autor je jediný vývojář (Lucas Pope - autor výborných "Papers, Please!"), asi nelze očekávat naprostou dokonalost. Sekvenční přehrávání je samozřejmě narativní nástroj, protože každý dobrý příběh je nutno vyprávět postupně, ve shodě s dramatickým záměrem autora (proto nefungují moc dobře open world games, a proto byl v Zaklínačovi tenhle aspekt omezený - hlavní dějová linie byla celkem lineární, až na pár výhybek, které se projevily jen v detailech). 

Člověk ale musí u Obra Dinna opravdu přemýšlet, aby měl nejlepší možný konec (a přišel opravdu na všechno). Absence smrti a hodnocení hráče skrze závěr příběhu se mi taky hodně líbí. 

------------------------------------------------------

Další dvě slibné novinky:

Fights in Tight Places - hraju to už několik dní, a je to možná nejlepší single player deck builder, který jsem kdy hrál (včetně původních deskových Dominions, Slay The Spire, Monster Train, atd.) Ten poziční aspekt, variabilita rogue-like designu a velké množství nepřátel a stylů stavění decku je fakt super. Trochu mi to připomíná starou deskovou hru Aréna od Klímova Altaru

Valheim - zatím jsem nehrál, ale Aruovi by mohla vikingská tématika konvenovat. Všichni o tom pějí jen chválu. Hodlám to koupit, a když to bude dobré, tak budu asi lákat další lidi na online coop, kdybyste měli někdo zájem. 12 Euro je velmi přijatelná cena, ale je to Early Access, takže zajíc v pytli, kterého nakonec může podstatná část chybět.

Na "This War of Mine" jsem dokonce spolupracoval na komunitním překladu, než mě odradila příšerná úroveň textů ostatních dobrovolníků (nidky více). Jak říká Nolanův Joker: "Pokud jsi v něčem dobrý, nikdy to nedělej zadarmo!"

Papers Please je pěkná politická satira, ale Obra Dinn je geniální, unikátní dílo, u kterého člověk musí opravdu zapojit rozum, a navíc se autorovi podařilo několik husarských kousků, které nikdo jiný asi hned tak nezopakuje. Pro tu hru fakt nemám nic než slova chvály. 

znám, nezaujalo mě to, Papers Pleas mi přišlo mnohem zábavnější, plus to do češtiny přeložil Tomas2886, ten Tomas na kterýho jsem ti dával několikrát odkaz, radši si zahraj Return to Castle Wolfenstein ;))

nebo This war or Mine ;)

BTW projíždím slevy všude možně (na Epicu dávají jednu hru denně zadarmo!), a vzpomněl jsem si na Return of the Obra Dinn - tak to je skoro povinná herba pro každého, to se vám teprve zavaří mozkový závit! Dělal to stejný člověk jako Papers, Please, a je to naprosto, ale naprosto geniální. 

je to tak, na nic nezbývá čas, mě třeba už nezbývá čas ani na to poválování a nic nedělání, jde to s náma vážně s kopce.

v Genshin jsem to řešil tak, že jsem měl takový prapodivny waifu tým a když všechno, ale úplně všechno šlo do sraček, nasadil jsem Noelle jako tank a ona to tam prostě úplně sama vymlátila, tam kde všichni chcípli :D:D bosse, dungeony, prostě cokoliv, mě taky ta holka padla xkrát, takže měla ten strom schopností otevřenej, plus ty nejlepší zbraně jsem prostě přehazoval po postavách, můj původní waifu tým totiž naprosto vyhořel, ale v životě bych si v Genshinu nevzal chlapíka, to je mez, přes kterou nejdu :D

škoda že tu svojí první základní postavu si nemůžeš vytvořit podle sebe, jak jsem psal Nioh 2 má tvoření postavy nejepší co jsem viděl, ale ta hra, ta hra Kamamuro, ta mě úplně válcovala.

asi tě nepřekvapí, že jsem hrál i Code Vein? :D:D

Nemám na hraní čas, Aru, netušil jsem, že to někdy řeknu, ale je to tak. Učím se hrát ještě na harmoniku, včera jsem trénoval večer pod železničním mostem (randál vlaků výhodne zakryl ten můj), ale nadýchal jsem tolik studeného vzduchu, že se mi udělalo šoufl. Teď dopíšu, a jdu dělat těsto na pizza napolitana. Skoro celý den jsem proklábosil s dcerou. Ani tu Yakuzu nevím, kdy dohraju. 

Jo, waifu squad je jen na koukání, když chci něco nahrát, tak použiju svůj nejsilnější tým - Hu Tao jako main DPS, Ganyu jako sub DPS (Melt combo je brutální), Noelle jako support (Hu Tao se Staff of Homa tím větší útok, čím má méně životů, takže to bez štítu nejde), a poslední slot je buď Mona pro crowd control, nebo Keqing proti bossům. 

a co ten Skyrim Kamamuro, vrhnul ses na něj?

počkej, vždyť jednička Zaklínače má i českou verzi, která je tak hrozná, až je skvělá :D

Genshin Impact, taková tragédie :D už bych se k tomu nedokázal přinutit, na druhou stranu za mě je Keqing mnohem lepší než Ningguang, Eulu chápu proč ji máš :D:D ale naprostou mlátičkou je Noelle, tu jsem měl ne pro její krásu, ale protože absolutně dokáže zrušit nepřátele, jednak tím nataženým útokem se točí kolem sebe, takže zasahuje všechny naráz v její blízkosti, jednak dokáže na sebe hodit opakovaně štít, dočasná nezranitelnost je podle mě v boji neocenitelná, zvlášť v tý zimní oblasti mi zachránila prdel, kdy zbytek týmu byl v prdeli u jednoho ledovýho minibosse ;)

čéče, já těm germánským jazykům nehovím, to prostě není pro mě, vy se všichni díváte k západu, ale tam moje srdíčko neprahne, navíc narodit se díky tomu v příštím životě např. v USA, no tak hrůza jenom pomyslet :D

Safra, to už je čtvrt roku, co tohle začalo... je dobře, že jsi tento thread znekromantil, Aru, náš šílený zápas o COVID, potažmo vědeckou metodu poznávání světa, je určitě rozumné vyvážit občas něčím, co nás spojuje - a myslím, že vášeň pro hry je přesně to pravé. 

Lady de Winter tímto uctivě vítám, nevyznám se ještě v pukrlatech a dvorské etiketě, ale doufám, že se jím tu bude líbit. 

Co se týče polské verze Zaklínače, byla fantastická (obzlvášť jednička mi učarovala, trojka byla nejlepší technicky, rozsahem, a vším ostatním, ale voice acting byl IMO nejlepší v jedničce). 

Disco Elysium mám v backlogu, zatím jsem hrál jenom prolog, kdy se hlavní hrdina probouzí s kocovinou, vzal jsem si scvhálně fyzicky nemožného intelektuála, a dostal jsem hned na začátku infarkt, když jsem se pokoušel vyskočit na lustr, na kterém se točila moje kravata! ;-D To mě natolik oslovilo, že jsem si řekl, že se ke hře vrátím, až budu mít klid, čas a vyřeším v té době aktuální pracovní problémy - a taková konstalace ještě nenastala. 

Vůbec je to se mnou teď hrozné, Písmák a aktivity spojené s hubnutím (příprava jídla, cvičení, čtení různých vědeckých studií a jejich kompilátů, cvičení na hudební nástroje) mě připravily o čas dříve věnovaný hraní, takže hraju už jenom Genshin Impact, který hraju kvůli dceři, abych si s ní měl o čem povídat.

Jo, Aru, když už je řeč o Genshinu, dostal jsem z Gachy Jean, a mám ultimátní waifu squad - Jean, Ning-Niang, Rosaria, Eula. Ještě bych tam zařadil Lisu, ale ta je fakt, fakt špatná. A postavy z Inazumy také nevypadají špatně, třeba Raiden Shogun, ale do Inazumy jsem se ještě nedomrcasil, ale Adventure Level už mám 51, což je na svátečního hráče docele výkon.

BTW dcera hrála Dark Souls 3, a na moje hecování to rozjela z "Depraved" postavou, a tím startovním kyjem a prknem utloukla toho prvního bosse (začínáš navíc na levelu 1), takže podle mě fakt talent má, ale od té doby nehrála, znovu jenom Genshin. Jednou jí to ale omrzí...

Jinak zajímavé (staro)nové hry, které jsem viděl jen zběžně, ale doporučuju: Inscryption, Dyson Sphere,  Dwarf Fortress, Northgard (vikingové, Aru!), Dead in Vinland (Další vikingové, Aru!), Banner Saga (rovněž inspirováno severskými mytologiemi), Crusader Kings 2, Total War Warhammer 2, Eurpoa Universalis IV, Stellaris, Ace Attorney, Yakuza (celá série - jsem zatím ve trojce), Metal Gear Solid 1-4, Silent Hill 1-4, Mount and Blade: Warband. 

Jinak, jak tě tak Aru poslouchám, zdá se, že počítačové hry jsou dobrý důvod učit se cizí jazyky (minimálně tu angličtinu), nebo ne? ;-D

nejhorší byl Cyberpunk 2077, hodinu si tam tvoříš postavu... a... pak je komplet celá hra v první osobě, ačkoli to množství oblečků naznačovalo, že to dělali pro třetí pohled, což se i potvrdilo.

tak já bez angličtiny, buď volím originalní jazyk a polský/český titulky, jinak to pro mě nemělo cenu hrát, pokud tam byly dialogy.

no hele ve Skyrimu jsem v životě nehrál s chlápkem, vždyť ani nemluví, ačkoli Mass Effect 1 o 4 roky starší videohra a Shepard tam umí otevřít zobák :D:D

nikdy jsem se nestotožnil s tím, že já jsem postava, ale bral jsem to jako společnou hru s postavou, která měla svůj příběh/svět/charakter

Jooo, klasický dancing booty syndrome - volit si postavu, aby se člověk nemusel dívat na zadek pohlaví, co ho nepřitahuje. :D

Já ale hraju teda všechno anglicky, i když k dané hře existuje českej dabing, taky jsem chvíli překládala a mám strašnou profesní deformaci.

zrovna u Zaklínače 3 jsem udělal vyjímku, protože je tam Geralt skvěle nadabovanej, zbožňuju jak tam pořád nad vším bručí, s Kratosem jsou to dvě nejlepší mužský videoherní postavy, takže když pak jsem viděl ty ostatní "žabaře", proti nim, tak když to šlo, tak jsem prostě hrál s ženskou, než s nějakým nudným patronem a ještě nedejbože mu ve třetí osobě koukat třeba 300 hodin na zadek, no to fakt nedávám :D:D

já víc rozumím psaný polštině, než mluvený, ale rámcově na pochopení to dávám, pokud strašně nemele, nebo není odněkud z východu od Ukrajiny, tak to už se fakt nechytám, takovej spíkr teda nejsem :D:D

Trapně v angličtině, touché. Ale v polštině si chci dát Zaklínače, třeba začnu konečně rozumět polsky

a hraješ Skyrim v polštině, nebo trapně v angličtině? on je totiž Skyrim namluvený i do polštiny, já tak například odehrál Star Wars Battlefront 2 s anglickýma titulkama, oni to tam měli snad jako jediný naopak, většinou jsou polský titulky :D

a hráls A Plague Tale: Innonce? to byla taky hra, na mě ty souboje byly docela těžký, to jsem ještě nehrál soulovky vůbec, ten poslední souboj mě položil na lopatky.

příběh tam je skvěle udělanej, nevím jak ty, ale když to dělalo např. francouzský studio jako v tomhle případě, tak já jsem si to dal taky do francouzštiny, navíc se to i odehrává ve Francii

Hele, diskuse o gamesách - a prvotní vášně a střety už jsou dokonce šťastně odbyté! Bezva. :) Něco sem náhodně napíšu, aby mi chodila avíza, aspoň se připojuju k Disco Elysium (že jsem závislá na Skyrimu ví každej, ale Disco Elysium je perla, to zcela souhlasím).

no vidíš, můžeš si říkat gejmr :D:D

on tam je výbornej humor, postavy, i ten příběh a skvělá hudba nadto, takže pro mě skvělá kombinace a to mě taky jinak borderlandy až tak nebraly, hrál jsem 1 i 2, ale nedohrál jsem ani jedno, Tales from the Borderlands z toho dost vybočuje

Aru - vzhledem k tomu, kolik dnes stojí nové GPU to s tím vyhazováním asi nebude horké, ale Tales from Borderlands byla výborná hra, bavila mě hodně, a to ani Borderlands nehraju.

čéčeeeeee, úplně jsem zapomněl na absolutní herní špičku:

Tales from the Borderlands,

kdo to nezná, ať teď vyhodí svůj počítač z vokna a ať si už nikdy neříká gejmr :D:D:D 

"Nuclear Throne, Dead Cells a Rogue Legacy." - Rogue Legacy jsem trochu zkoušel, musím přiznat, že je to hlavně o nervy, totéž Dead Cells. Hopsací plošinovky a 2D bojovačky typu Ghosts'n'Goblins mě zas tak neberou, ačkoliv Castlevania má svoje kouzlo (kvůli příběhu ale - a ten Netflixí seriál byl výborný!), a hrál jsem jednu naprosto výjimečnou hopsačku, kterou jsem se zaťatými zuby dojel dokonce, moment, najdu to... jo - Blasphemous - je to postavené na španělské katolické mytologii/imagérii, samé hříchy, pokání, sebemrsk, krucifixy, potoky krve, ale skvělá atmosféra a pekelná obtížnost, tak to by se ti možná líbilo, a potom samozřejmě Bloodstained - Ritual of the Night.

Life is Strange je dobrá hra to každopádně  ale v tý hře prostě nejde strávit 1000 hodin, takže pro mě to není důvod to hrát :D

Fallout 1 a 2, to byly ty dobrý Fallouty, u ostatních ti budou tvrdit, že to nestojí za to, mimo Fallout New Vegas, ten prudce doporučuju, i když já se ve 4 brutálně vyřádil, plus jsem to namódoval tak, že jsem musel mít mód co zrychloval načítání hry, jinak bych byl v každý načítací obrazovce 10 minut, ale stejně prostě nebyl to Skyrim, ve Skyrimu jsou totiž upíři, jakmile jsem to zjistil, okamžitě jsem za ně hrál po všechny hry, jinak Fallout 4 měl díky rozličnym módům dost specifické chyby, nejlepší mód je za mě udělat smrtelné osadníky, to se pak z hry stane brutální hard akční střílečka, protože osady jsou napadány pořád a útok robotů, když na ně dojde ve hře, no tak to je absolutně šílený, bez ukládání během souboje ro nemyslitelný, takže je z toho vlastně tahová střílečka, jinak je osada mrtvá, samozřejmě na cokoli než nejvyšší obtížnost survival, ale módovaný pro cestování, ukladání a nosnost to nemá cenu hrát :D

přesně Zaklínač 3 je Zaklínač 3 :D

v první knížce Metra to nějak vysvětlovali jak jak krmí ty prasata, ale už fakt nevím, už tam byl Arťom naivní hlupák, fakt nejlepší tah, že ve hrách nemluví, nejlepší tah, pochopíš až po přectení knížek, jak je nesnesitelný :))

no, tak to jsi nedohrál ani třetinu hry, kolonie hodných robotů, to ti chybí hooodně velkej kus i z prvního partu, oni jsou tam totiž takový malý vtipný konce, jakože něco sežereš a podobně a pak tři velký konce, což jsou ale jen tři části, doporučuju vydržet až do úplného hořkého konce šílenství, zmaru a frustrace :D

spoustu lidí skončí u první části, protože ta hra se tváří jakože skončila

poslední God of War z r. 2018 je naprosto excelentní hra, plus to samotné prostředí mě absolutně uchvátilo a okouzlilo, ale jak říkám Skyrim je jen jeden :D

Kingdom Come je strašná hra, řekl jsem to, je to pravda :D

ten Henry, to je šílená postava, soubojovej systém mě rozpaloval do běla, hlavně bojovat proti víc jak třem vojákům bylo čistý peklo, to jsem absolutně zuřil, naštěstí jsem objevil super důl na zlato, doporučuju jít do vypálený Skalice po tom příběhu s rodiči, pokaždý se tam mlátí rytíři v nejlepších zbrojích, můžeš je zdálky ostřelovat a oslabit tak síly, chce to trpělivost, pokud chceš všechny oddělat, ale dá se to, pak to stačí sesbírat, opravit, prodat, jo mimochodem doporučuju Skalici zlikvidovat v tutoriálu, nezamčená truhlička u rodičů přežije i vypálení Skalice, takže pak stačí si nabrat poklady. z Henryho jsem udělal milionáře, na ten lov jak šel po tý rvačce, tak u mě jel koni, který ho si koupil Henry v nejlepší zbroji, ona je tam i jiná cut scéna u toho přepadení. prostě jsem se na příběh řádně připravil, :D

Detroit byla dobrá hra, toho jejich vůdce jsem ale odprásknul tím policejním androidem :D jména fakt nevím.

Bloodborne je super, bacha na to komu pomaháš, věci nejsou takové jak se jeví.

i když mě prostě přirostl Dark Souls 3 k srdíčku :))

Jo - a ještě žánr stretegií - už jen rychle - Homeworld, Civilizace (samozřejmě), Kohan - Immortal Sovereigns, Total War série (Shogun 2 a Warhammer jsou nejlepší), Endless Space 2, a další

Special Mention - Dwarf Fortress (do té jsem nikdy moc nepronikl, ale přečetl jsem tuny příběhů, AARs, recenzí, diskuzí, atd. Je to IMO herní zázrak sám o sobě, ale spíš cenný jako experiment, než zábava. Jestli neznáte, doporučuji ke studiu - jako kuriozitu). 

No vida, pěkná diskuze, přátelé! ;-)

Za mě tedy Life is Strange je výborná hra skutečná fúze filmu a hry (nenáročné herní mechanismy, skvělá kamera, choreografie, dobře napsané postavy a dialogy, vypiplané detaily jako ten deníček) - nejdřív jsem si myslel, že hrát za teenage holku mě nebude bavit, ale bylo to dobré! Slabší mi přišel ten závěr, "překvapivé" odhalení hlavního antagonisty (tento "twist" snad musel předvídat každý), a poněkud patetický "boss fight" na konci, které jinak velmi kvalitní hru trochu srážejí. 

Co ale byla naprostá bomba byl ten další díl o Maxině kamarádce Chloe (depresivní rebelce z modrými vlasy, kterou z prestižní školy vyhodili a která narozdíl od kamarádky neuměla vracet čas) - paradoxně mi hra bez možnosti vracet čas a opakovat dokola všechny volby připadala zajímavější, závaznější, víc mě vtáhla do děje. Byly tam nádherné lyrické okamžiky, různě kontemplativní rozhovory, postřehy, prostě bylo vidět, že to byla hra udělaná s velkou láskou a péčí. Doporučuji, pokud jste nehráli - jo, jmenuje se to "Life is Strange - Before the Storm", a je to vlastně prequel k Life is Strange. 

Kentucky Road Zero jsem hrál jen první akt (tenkrát další nebyly), dobře žes mi to připomněl, musím to někdy dohrát celé. První akt byl zajímavý (neexistující hráči dračáku v suterénu, spoluutváření děje dím, jak člověk pojmenuje psa, atd.), ale úplně světoborné mi to zas nepřipadalo. Uvidíme, jak to vyzní v celku, všechny díly plus závěr (napsat dobrý závěr je u epizodických her IMO ještě těžší, než u klasických). 

Disco Elysium si šetřím jako dobré víno, až bude "náladička" - zatím jsem hrál jen prolog, ve kterém se mi podařilo umřít, když jsem si pro legraci vytvořil postavu, která měla maximalizované všechny mentální parametry (moudrost, intuice, logické myšlení, atd.), a minimalizované všechny fyzické, a při ožralém vrávorání vlastním bytem a scháněním garderoby jsem zahynul, když jsem si všiml, že kravatu mám u stropu na větráku, kde se točí dokola - pokusil jsem se tam vyskočit, hra mi řekla, že mě píchlo u srdce a že bych tak prudké pohyby dělat neměl; neposlechl jsem a umřel jsem okamžitě na infarkt při dalším pokusu. Byl tam i závěr, kde kolegové říkali novinářům, že jsem poslední měsíce nevypadal nejlíp, atd. To mě rozesmálo a přesvědčilo, že hra bude stát za to, ale víc jsem zatím nehrál. Mám obludný backlog her, jen na Steamu přes 1200 titulů (!), podle mě nemám šanci to všechno dohrát. 

Fallout 1 a 2 jsem dohrál někdy v devadesátých letech, pamatuju se to jen velmi matně, tenkrát moc "velkých" her nebylo, a tahle RPG udělala díru do herního světa. IMO zaslouženě - míra detailu, propracovanosti a složitost systému (perzistentní karma a reputace, globální i lokální události, NPC s vlastními příběhy, atd.)

Zaklínač 3 patří k tomu úplně nejlepšímu, co jsem kdy hrál, to není třeba rozvádět.

God of War jsem dohrál jedničku a jsem v půlce dvojky (chci to dohrát chronologicky kvůli příběhu), prostředí, postavy, svérázná interpretace antické mytologie, vše výborné. Herně mě to až zas tak nebaví. 

Metro jsem hrál jen tu první hru (Metro 2033? safra, to už je za chvíli), ta byla výborná, i když to celé nedávalo smysl (ne, pěstováním prasat v opuštěných vagónech metra kolonii lidí neuživíte, protože bez zemědělství nebo dostatečné lesní plochy nebude pro prasata žrádlo, atd.) Atmosféra super, děti bezstarostně pobíhající podzemním úkrytem mě dostaly. Exodus myslím ani nemám.

Nier automata jsem dohrál až k té kolonii s "hodnými roboty", pak jsem nějak začal hrát něco jiného. Je to typicky japonsky šílené, ale dobré (miluju japonské hry a filmy!!!)

Hollow Knight jsem viděl dema, nelíbil se mi art, tak jsem to skipnul. Možná se k tomu někdy vrátím.

Můj TOP žebříček her:

- Zaklínač 1 a 3 (dvojka se IMO nepovedla)

- Silent Hill 1 - 4 (prostě geniální)

- Operation Flashpoint (český vojenský simulátor hodný toho jména, non-game verzi si koupily i různé armády jako reálný trenažér, což jednoznačně svědčí o kvalitě)

- Arachnonox (humor)

- Perihelion, Shadow of the Beast (ještě pecky z Amigy, asi nebudete znát, ale naprosto výjimečná vizuální a hudební podoba. Psygnosis měli obrovské talenty)

- Deus Ex, Deus Ex Mankind Divided (nejnovější díl se odehrává v post-apokalyptické Praze, je to prostě příliš pitoreskně zábavné)

- Metal Gear Solid 1-4 (to Kojima ještě válel, Death Stranding už je čirý snobismus)

- Planescape Torment, Dragon Age Origins (RPG klasika)

- Kingdom Come (česká hra snažící se o historický "realismus", opravdu inovativní, šermířský systém s reálnými technikami vytvořený ve spolupráci s českou šermířskou komunitou, české reálie)

- Detroit - Become Human (asi nejlepší od Cage, i když Fahrenheit/Indigo prophecy se mi taky líbilo)

- Dark Souls / Demon Souls / Sekiro / Bloodborne (netrpělivě vyhlížím Elden Ring, Bloodborne si šetřím, až vyjde PS5 patch)

- Yakuza (zatím jsem dohrál díly 0 až 3, 4 až 7 mě ještě čekají), s tím souvisí i "Judgement"

- Virtua Fighter 5 Ultimate Showdown - nejlepší bojová hra na světě všech dob, miloval jsem to už od dětských let, kdy jsem ještě aktivně cvičil různá bojová umění, realistické bojové styly a techniky, superpropracovaný systém odměňující skutečně hráčskou dovednost, kompetetivní scéna a turnaje, navíc se dá v posledním díle hrát za zápasníka sumo! ;-)

... a jistě ještě další a další, které jsem neprávem opomenul, ale to bychom tu byly týdny. Jsem herní manial, proč to tajit (i když v posledních letech hraju méně a méně, je příliš mnoho alternativních aktivit, čas se krátí, roky přibývají, ruce se třesou, záda bolí, zrak slábne...)

pravda, druhá část v NieR:Automata byla velmi podobná, ale ve třetí nastal absolutní mazec. Zaklínač 3 měl perfektní délku, takže jsem ho dohrál dvakrát :D jednou byla Ciri zaklínačkou, podruhý jsem ji zajistil trůn.

běžně ve hrách jsem trávil stovky hodin. když si koupím nějakou hru, tak zní chci vytřískat co nejvíc, nebudu si kupovat hru za 1500 a víc, abych tam strávil 30 hodin, ale 300, 500 hodin, Fallout 4 bych hrál dodneška, ale jednak tam nebyly ty úžasný zasněžený hory jako ve Skyrimu, jednak mě to přestalo bavit, hlavní linii jsem pak hrál jenom tak, aby se mi otevřeli některý lokace, protože Bethesda je má zamknutý, dokud tam neproběhne příběhová událost a vybíral vedlejšáky, nebo na malých levelech jsem se dostal až k té frakci co žila v těch sklepech, a Prestona vzal až po 30ti levelech, zajímali mě varianty dialogů a hlavně mi Preston nežvanil do osad a hrad jsem osvobodil s tou holkou z arény bez pomoci,... :D

 Metro Exodus nebylo vůbec dlouhý, naopak byl strašně krátký :))

Hollow Knight znám, už bych na to ale neměl nervy

Zaklínač 3, tam je prostě Geralt

God of War, tam je prostě Kratos :)) a vizuál hry je nádhernej

NieR:Automata, ano je tam 2B a ten příběh, to je depresivní jízda, jak sviň, pochopitelně pro ty kdo odehráli všechny tři party, vězte, že já bojoval na konci s titulkama a nevzdal to ani po opakovaných výzvách, abych s tím seknul a absolutně na sračky z toho co se tam stalo ještě týden po dohrání, kdo zná, dá mi za pravdu.

Skyrim, protože je to prostě Skyrim a strávil jsem tam stovky a stovky a stovky,... hodin :D

no a Metro Exodus, kdo to nehrál, jako by sakra ani nežil :)) jsem rád, že Arťom mluví jenom mezi kapitolama, protože v knížkách to byl nesnesitelnej blbec, a ta poslední knížka byla ztráta času se tím zaobírat, ale Metro Exodus naštěstí si jelo svojí cestou, opět dechberoucí příběh se skvělým vyprávěním. a kdo to si to nedal v ruštině, no tak o hodně přišel :D

ale já osobně doporučuju NieR:Automata, to byla hra, hlavně tam je 2B, a ten příběh, ten je teda srdcervoucí, to bylo absolutně něco šílenýho.

na Nioh se vyprdni, vždyť tam nejdou ani tvořit postavy, pokud ve hře není Geralt, 2B, nebo Kratos, tak to pro mě nejsou charaktery, abych je vůbec vzal na vědomí :D

Ty mi s tím Niohem 2 teda děláš chutě, zatím je to drahé, a chci nejdřív dohrát jedničku, ale mám to na wishlistu, Aru.

BTW měli bychom otevřít oficiální Diskuzi o počítačových hrách jako svébytném a novém uměleckém žánru. Třeba tu je kromě vokálních fosílií ještě i mládež, co gamesí. Třeba najdu kamarády na virtuální výpravy do neznáma! ;-)

"nekoupit" kruci překlep

hraní her je navíc mnohem, mnohem bezpečnější, např. když hraju Nioh 2, ačkoli jsem věděl, že už demo se mnou strašlivě třískalo (samozřejmě je tam skvělá tvorba postavy, to prostě si nejde koupit, kam se hrabe takovej, echm, echm Cyberunk 2077), kde mě může postihnout maximálně infakrkt, zatímco dřevorubcovi může spadnout na hlavu strom :))

mimochodem povolání dřevorubce je třetí nejnebezpečnější na světě

Zeanddrich - dík za příspěvek k tématu, fakt. V té studii ale uvádějí jen lehkou aktivitu - tzn. tanec, frisbee, malé činky, atd. Dřevorubec má podle mě výdej extrémní, to se asi u počítače dohnat nedá, stejně tak kupodivu bubeníci rockové a metalové hudby - pokud je to hodně rychlý a hlasitý nářez, je to fakt dřina, našel jsem ještě jiné studie věnované výhradně bubeníkům, a za hodinu spálí 800-900 kcal, což je opravu hodně. 

To, že že vsedě u počítače (ale zdaleka ne jen u něj :) ) může být energetický výdej jako třeba u dřevorubačské práce, vím dávno (a také asi proto mám tendenci ..u počítače ..neustále něco silně energetického ..jíst :) ).

Luzz, já tě zas odkážu na můj poslední komentář, že autor si tu může psát do komentářů, tak jak bude chtít.

jestlis' mávla nad tím rukou, pak nechápu o čem tu debatujeme a proč tady nadhazuješ jaké místo by bylo vhodné pro debatu. Kamamura si sám rozhodne, jaké místo pro debatu je pro něj vhodné.

vidím, že jsi tak úplně nepochopila co jsem ti vlastně psal, nepsal jsem, ze tu má každý držet hubu a krok, to jen ty jsi překroutila moje slova, děkuji, všiml jsem si, že se tu snažíš manipulovat a vnést debatu o vhodnosti místa debatování, psaní s tebou je opravdu velky přínos.

tedy nepsal jsem o tom, že má každý držet hubu a krok, ale naopak, že si tu autor může debatovat o čem chce a tobě jestli se ti to nelíbí můžeš si zavést svoje vlastní pravidla u svých vlastních děl, díky, příště nepřekrucuj moje slova, budu ti vděčný.

aru, odkážu tě na komentář výše - nad tím prostorem pro tlachání jsem mávla rukou. jen jsem si dovolila upozornit, že jinde by se vám určitě debatovalo lépe, nikdo by vás tam neprudil. a mindráky a zlost? hm, no jasně, když už nevím kudy kam, tak vytáhnu něco ve smyslu - seš zakomplexovaná, závistivá, neumíš se bavit, nic nevíš, nerozumíš tomu. je to univerzální a jednoduché.

jo a mimochodem, nechápu, proč máš pořád takovou potřebu hlásat cosi o tom, jak tady všichni musíme držet hubu a krok - to jako fakt? tvoje a kamamurovy výlevy jsou přece zářným důkazem, že tomu tak není, vaše díla ani debaty nikdo nemaže. jen si prostě občas někdo ze čtenářů dovolí lehce zaprotestovat.

já myslím Luzz, že do kategorie MIMO si může člověk psát klidně o maňáscích, nebo armádních stíháčkách, nebo o hrách jak se mu zachce a jakým stylem chce, ty se tady vyjadřuješ k něčemu o čem nic nevíš a to ti vadí, plus ti vadí, že to není zavedené Písmácké téma, ale věř že fantasy je plné postav z her, nebo jimi inspirovaných.

plus asi tomu nebudeš věřit, ale takový Sapkowski napsal sérii knih o Zaklínači, které dostali herní trilogii a dokonce je z toho i teď seriál.

plus tě bude asi šokovat, že i hráči píšou knihy, třeba takovy Radek Starý a jeho Arila, Stříbrné město.

navíc autor si může "tlachat" pod svým dílem jak chce. nemyslím si, že musíme všichni držet hubu a psat pouze v zaškatulkovaných "diskuzích", které tady bývají většinou nejvíc o ničem.

jestli si chceš vylévat zlost a mindráky, můžeš tak činit pod svými díly, připadně si to tam moderovat tak, aby tam každý držel hubu a krok a vyjadřoval se striktně pouze k textu samotnému.

autor dal ono MIMO i do názvu jen tak mimochodem

jako takhle, kamamuro, myslím, že pro debatu na podobný téma bys určitě našel vhodnější místa (diskuzní fóra, kde se řeší počítačový hry apod.) a určitě by se ti tam vyjádřilo víc lidí... a s největší pravděpodobností by ses vyhnul reakcím zapšklých hnidopišských kreténů... i když - všimni si, že jsem ve svým prvním komentáři nad tím "prostorem pro tlachání" nakonec mávla rukou... ale to jsi asi přehlédl, že jo, vypíchl sis pro sebe, co se ti hodilo, měl jsi prostě potřebu zase vyblít nekonečnej koment, v podstatě skoro stejnej jako všechny ostatní, kterými tady poslední dobou písmák zasíráš.

mimochodem, ten odkaz - pořád mě to háže na úvodní stránku písmáka. ale ok. jakože vtípek.

a přitom to MIMO je nejenom obsaženo v kategorii, ale i v samotném názvu.

ty ses teda rozjel :D

mimochodem hráls' NieR:Automata? já z toho měl deprese celej týden po dohrání :D

Luzz - viděl jsem tu leccos - pozvánky na výstavy, amatérské psychologické rozbory, gejzíry invektiv, trojřádkové textové útvary nálepkované jako "haiku", aniž by měly cokoliv společného s původním japonským žánrem, epigramy, politizující plačky o utrpení lidí v koncentračních táborech rovněž pochybné umělecké hodnoty, zápisy z jakýchsi výletů po příriodě, atd. 

Myslím, že s malou, soukromou diskuzí o energetickém výdeji při hraní počítačových her se nemusím stydět. Ono to není tak, že by Písmák měl omezeně místa, a že by tento text zabíral prostor nějakému novému Seifertovi, Vonnegutovi nebo Váchalovi, že?

Ještě malá rada na závěr - pokud něco nechápeš, Luzz, bude to v devíti případech z deseti tvoje chyba, takže než to začneš ventilovat, pokus se s tím nejdřív něco udělat sama, jako my ostatní, ano? Děkuji Ti přeuctivě za pochopení. 

Tak, to jsme si vyjasnili, a další hnidopištivé kretény, kteří nemají k tématu co konstruktivního říci, a přitáhnou s něčím podobným tímdo žádám - táhněte rovnou do prdele, a nechte mě a mého kamaráda Arua, ať si můžeme v klid popovídat o tématu, které mě momentálně zaujalo, ano? Tohle je kategorie MIMO, a já nestojím ani o "hlubší kritiku", ano o vaše významuprázdné výpodky okamžiku absence logického myšlení. Nebudu si kvůli poloveřejné diskuzi o celkem zajímavém tématu, ke které ještě může někdo pro změnu inteligentní napsat nějaký zajímavý postřeh, otvírat separátní komunikační kanál. Už mi fakt, doopravdy došla trpělivost - otočil jsem bandasku dnem vzhůru, je prázdná. Dík.

Ehm.... zdá se, že se u mě právě manifestovalo ranné stádium Turretova syndromu, jinak si nedokážu představit, co to do mě vjelo. No, mazat už to nebudu, nechám to tu pro výstrahu a ponaučení, že slabá chvilka může přijít na každého, i na ministerského předsedu, že. Děkuji uctivě svým rozmilým literárním přátelům za shovívavost a pochopení.

A ty, Luzz, máš samozřejmě pravdu. Tohle je přece server s "amatérskou literární tvorbou", a jestli můžeme najít společného jmenovatele vší literární tvorby na tomto serveru, tak je to fakt, že ji tvoří skupiny písmenek různě grupované do slov a vět (až na třeba Vesuvančinu virtuální výstavu stromů, kterou výjimečně tvoří obrázky různých stromů). Zatímco když se podívám na to, co jsem napsal, tak vidím, že je to ... také skupina písmenek grupovaná do slov a vět. Já hlava skopová. Že mi to hned nedošlo. Omlouvám se nastotisíckrát. 

nebo o synchonicitě čísel :D

já to chápu, text se netýká zaběhnutých Písmáckých témat a proto je odmítán, protože vybočuje z komfortní zóny.

to je jako bych si tu udělal článek o auře stromů, měl by ten samý efekt :))

ok, nebudu do toho vrtat a budu brát "literární útvar" v tom nejširším slova smyslu - totiž tak, že lit. útvar je i nákupní seznam anebo prosté oznámení ve stylu "naše firma bude zítra před obecním úřadem prodávat krmivo pro slepice a králíky..."

Luzz, v tomto ti poradí přímo sám Písmák, ktery praví že kategorie: "MIMO" je "libovolný literární útvar, u kterého nestojíte o kvalitativní hodnocení ? tipy, výběry apod...

u souls her netloustne nikdy a nikdo, tím si můžeš být jistej :))

no já myslím, ze cvičení ti přímo zabraňuje porazit toho bosse, vždyť každá dobrá souls hra staví na tom, že budeš souboj opakovat tak dlouho, dokud nezvítězíš, ale odměna je absolutně pohádkově zničující :D

pak je tu cesta samozřejmě hru vypnout a v případě série Dark Souls se přidat k místním obyvatelům, jako kreatura +1 :))

moc nechápu, co to tu dělá... prostor pro tlachání? tak jo, no.

jinak ten odkaz mě háže na úvodní stránku písmáka... už vím... to bude asi nějakej vtípek, kterej jsem nepobrala...

Jasně, to je pravda, ale otázka je, když třeba jako já hraješ čtrnáct dní Sekiro, a nemůžeš porazit "Madame Butterfly" nebo "Owl Fathera", a musíš fakt dřít jako mezek, jestli to představuje podobný výdaj. Tím samozřejmě nemyslím, že by byl třeba pro mě dobrý nápad přestat cvičit a víc hrát. ;-) Nicméně to fakt nabourává takové ty "samozřejmé pravdy", jako "hraním počítačových her se tloustne", atd. Někdy ano, a někdy ne. 

no já se tomu nedivím, akorát to pro mě už není hra, ti lidi to nedělají pro zábavu, ale jdou čiště vydělat prachy/podat výkon, apod.

Majaks - tu čti, něco se dozvíš!