Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedům na konci ulice
Autor
destovavila
na konci ulice starý dům stál
nechtěný a opuštěný
každy kdo kolem šel se jej bál
a vyděšeně zíral na vybledlé stěny
mohutný,ale přesto křehký
jak duše nevinných obětí
pro které život není lehký
duše zlomené,dospělých i dětí
uvnitř je ticho,prázdno a pusto
není tam nikdo,kdo pozval by tě dál
říkáš,že nebojíš se ?zkus to
každý,kdo zkusil,nakonec se vzdal
a kolem toho domu rostou růže
rudé jak víno nejsladší
zdobí ho svými poupaty
že dokonalé jsou zdát se může
ale i když voní sladce
ty růže mají trny
neproklouzneš hladce
bez krvavé skvrny
vzpomeň si na mě až budeš v koutě
shrbená a sklíčená sedět
že i když růžemi zahrnou tě
co opravdu chtějí nikdy nemůžeš vědět
budou ti slibovat mléko a med
ráj na zemi,zní to magicky
v srdci však mají chladno a led
a zmrazí ti kus duše navždycky
můžeš se snažit zahojit rány
slepit znovu zlámané kusy
duše zčernalé jak peří vrány
co mrazem se v tobě dusí
nikdy ale nic nebude jak dřív
starý znovu neomládne
není už žádné pomoci tomu
komu duši mráz ovládne
a proto dávej pozor na růže
co vypadají lákavě a voní
duši novou živý mít nemůže
tak nepouštěj nikoho do ní
4 názory
Připomíná mi to některé básně E. A. Poea a tak trochu i román Ellen Rimbauerové Dům v růžích. Vítám tě tu, dávám tip a jsem zvědavý na tvé další příspěvky.
Posílám tip a doufám, že "starý bude znovu mlád a poskočí jako jelen"