ďáblovo zrcadlo

ďáblovo zrcadlo

zrcadlo,zrcadlo,pověz mi

kdo říkat mi,co musím,smí?

zrcadlo,zrcadlo,pověz přece

jak neutopit se v té nekonečné řece? 

zrcadlo,zrcadlo,kolik mi dovolíš

radosti,než znovu mě zastrašíš?

zrcadlo,zrcadlo,proč se mi smějí?

bledne mi kůže,či vlasy mé šedivějí?

stojí za to utrpení

ta hořká pachuť krásy?

černobílé hladovění

zdaleka tak těžké není

mohutná klec svírá mou duši

škrábu,tluču,nepovolí

škvíry mezi mřížemi jsou užší a užší

vidět skrz mi nedovolí

zrcadlo,já dotknout snažím se tě

marně však,propadám se tebou

do pasti ďáblovy,peklo samotné

několik jizev nesu si s sebou

zrcadlo,já rozbít tě chci

zničit tvůj lesknoucí se rám

sklo z tebe vysypat

tvé střepy rozšlapat 

a vlastní krví podepsat se tam

tam,kde tě,zrcadlo pekelné

ležeti na kusy zanechám

opustím svůj dům,své rodné město

nikdy víc se tam už nevydám