Proč jsem už nešel k volbám... a proč k nim nejít...

Volební šílenství je za námi. Díky bohu. Opět.

Tato úvaha je v podstatě reakcí na toto šílenství, reakcí na mé vlastní zkušenosti, na věci, které se okolo nás dějí, a jak zbytečné to všechno je.

Když jsem se vyjádřil, že nejdu k volbám, byl jsem za to kritizován, že nemám názor, a další lidé, kteří se k tomu, že nejdou k volbám přihlásí jsou označováni za idioty. Od svých 18 let jsem se účastnil voleb do PSP a zastupitelstev v roce 2010, presidentských voleb 2013 i 2018, voleb do Evropského parlamentu 2014 i 2019, senátních voleb 2016 a opět voleb do PSP v roce 2013 a 2017 a zasedal jsem i ve volební komisi. Troufnu si říci, že mám větší volební disciplínu, než většina arogantních zoufalců, která dnes uráží ty, kteří nechodí volit. Uvažuji, ještě o příštích presidentských volbách, podle kandidátů, ale jinak už nikdy více. A jaké jsou důvody?

1. "Tyto volby jsou klíčové!" - slogan, který jsem slyšel téměř u všech voleb od roku 2006 (kdy jsem se ještě neúčastnil), až do současnosti. Těším se na volby, o kterých politici řeknou, že nejsou "klíčové, rozhodující, extrémně důležité". Sám jsem se na téhle lži podílel v předchozích letech, byť jsem tomu tehdy věřil. Příští presidentské volby budou taky klíčové a rozhodující, stejně jako příští senátní volby, příští komunálky, příští volby do Evropského parlamentu...

2. Falešný výběr. Neexistuje reálný výběr. Či jinak, je tu výběr ze 3 skupin politických stran: Bahno, zoufalci a psychopati/sociopati z nichž se někteří překrývají. Bahnem je ANO, Spolu a PirStan, skupina stran mezi nimiž není téměř rozdíl. Kdyby EU začala chválit Babiše, tak dávno máme Euro a Babiš je největší eurohujer. Nemá ideové ukotvení, stejně jako nemastný neslaný Fiala. Rozdíly mezi těmito stranami jsou jen v drobných ohledech (manželství homosexuálů atp.), na všem ostatním se deklaratorně shodnou, či mají velký potenciál se shodnout (daně, zahraniční politika, (a)sociální politika, Euro, EU, současné korporátní zřízení atp.) Druhou skupinou jsou zoufalci. Socani, kteří přeběhli k městským liberálům v době, kdy městské liberály vyžrala Topka a Piráti, aby se pak v poslední chvíli pokusila ČSSD vrátit k levicové politice (jinak, já byl dva roky členem ČSSD, a viděl jsem tamější morální korupci). Dalšími zoufalci jsou komunisti. Ani ti nevědí, co pořádně chtějí, blemcají se z místa na místo, a po zásluze mizí z parlamentu. Nakonec jakási obskurní křivoPřísaha. A pak jsou tu psychopati a sociopati (Trikolóra, Volný blok, SPD). Z těchto stran měla v poslední době jen ČSSD šanci stát se legitimní alternativou vůči zbývajícím skupinám. Promarnila to.

3. Hlasování nemá vliv. V současném globalizovaném světě založeném na dělbě moci mezi bankami, korporacemi, institucionálními entitami, nevolenými orgány v západních zemích a diktaturami ve východních zemích, nemá lidský hlas ve volbách žádný vliv (pochopitelně je nasnadě otázka, zda někdy vůbec měl?) Volby vnímám jako psychologickou zbraň liberální demokracie k udržení své legitimity prostřednictvím vysoké volební účasti, která ji dodává onu legitimitu, a prostřednictvím toho, že účast ve volbách potlačuje latentní i explicitní pocit méněcennosti naprosté většiny populace, která je frustrovaná odtržeností od politické a ekonomické moci, a tak věří (i díky mediálním a institucionálním organizacím), že volby mohou něco změnit. Nemohou.

4. Další důvod se objevil, až po volbách. Tím důvodem je absurdní arogance, některých komentátorů (J. Pehe) v souvislosti s výsledky. Označují volby za triumf liberální demokracie, nikoliv z pozice volební účasti (v čemž to triumf je), nýbrž z pozice "vítězství" SPOLU, PirStan a vypadnutí ČSSD, KSČM a neúspěchu dalších stran. Takže jejich optikou: Toto vítězství spočívá v tom, že po obrovské masáži "pojďte k volbám, je to rozhodující" cca. 1 milión hlasů lidí, kteří šli k volbám, propadlo. Ano, propadlo více hlasů, než kolik získala SPD, či PirStan. Že se něco takového stane ve volebním systému britského typu, který je absurditou nejvyššího kalibru, to by se dalo pochopit, ale že se to stane i v našem volebním systému. Liberální demokracie zvítězila a prohrála zároveň. Zvítězila vysokou volební účastí a prohrála tím, že nedovolila podíl na moci 1 miliónu aktivních voličů. Kdepak je teď ten milión chvilek? Kromě toho, tak optikou falešné dichotomie pro liberální demokracii hlasovalo jen 44% lidí (SPOLU, PirStan a Zelení) proti 56% (ANO, SPD, KSČM, ČSSD - pokud jí tam někteří hází, Přísaha, Trikolóra a menší partaje).

5. "Je to všechno kampaň!" - Ano, vedla se kampaň proti Babišovi, proti SPOLU, proti Pirátům, proti SPD, ČSSD i KSČM. Snad jen Starostové měli dost slušnosti nevykřikovat, že se proti nim vede kampaň. Ohrané heslo všech těch politiků, kteří ze sebe dělají mučedníky před veřejností. Nejhorší a nejtrapnější to bylo ze strany Babiše (jeho výkřiky o Pandora papers a permanentní konflikty s novináři) a Pirátů (jejich naříkání nad dezinformační kampaní, když si stačí poslechnout "bílého páprdu" Profanta, eurofederalistku Gregorovou, či Hřibovu práci v Praze, jíž obětí jako Pražan jsem, v jejich případě skutečně není nutné vést dezinformační kampaň).

Nyní komentář k samotným volbám:

Očekával jsem větší úspěch PirStan (minimálně 17%, spíše k 20%), ale porážka Pirátů mě těší (byť to asi přežijí). Menší propad SPD taky není úplně špatná zpráva.

Neúspěch Volného bloku ve smyslu, že se nedostane ke státnímu příspěvku, je přímo skvělý (byť si asi akorát najdou jiný politický subjekt k vysávání).

KSČM a ČSSD si za to mohou sami. KSČM dokončila svou "stoletku" a odchází na smetiště dějin, ČSSD už to asi taky nerozdýchá.

Nyní pravděpodobně vznikne nestabilní pětikoalice (která se možná změní ve čtyřkoalici, když si budou Piráti moc vyskakovat), která další čtyři roky povede ČR, zakonzervuje status quo při němž bude především vycházet vstříc korporátnímu sektoru, vysokopříjmovým podnikatelům a zahraničním institucím, nejspíše i posílí naši pozici postavení Protektorátu Čechy a Morava vůči Německu, a posílí tím populisty a extrémisty (kteří ovšem sami jsou plnohodnotnou součástí divadla liberální demokracie tím, že dělají stafáž "opozice"), či oligarchy, o korupčních aférách nové vlády se příliš mluvit nebude, protože masmédia stojí na straně SPOLU. Za čtyři roky (pokud tak dlouho vydrží vláda) si voliči opět zvolí populistu, či oligarchu, který bude zkorumpovaný, masmédia budou na něho čtyři roky útočit, zvítězí liberálové, občané pak zvolí oligarchu...

Ve výsledku, ale na těchto volbách nezáleží. Záleží na mezinárodním dění, ve kterém Češi jsou malými pány. Takže jestli chcete něco dobrého pro sebe udělat: Soustřeďte se na sebe a své rodiny, na své zájmy, příjmy, nebojte se protestovat veřejně (fakt ty stávky potřebujeme!!!) a k volbám nechoďte. Konec hlášení!

PS: Doufám, že se ve svých predikcích mýlím, ale můj pesmisimus se ve většině případů ukázal být nepříjemným realismem.