Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Příště

12. 10. 2021
4
3
316
Autor
MAJKL65

Jak v starém filmu je ráno světlo

políčka vteřin prach tichem škrábe

jakoby v růžích zrovna snad kvetlo

a čas nám krásu z tváří teď krade.

 

Mění se všechno jak sen ve bdění

dřevo na popel člověk na stíny

a déšť na slzy kámen ve chvění

každý má svoje dobré i viny.

 

A tak se dívám do šedých oken

a v nich je šedé říjnové nebe

a sporák mrká v kuchyni okem

a tikot hodin měří a zebe.

 

Máš krásně klidné studené ruce

držím se s tebou spíš jako dítě

a tělo bílé máš jako svíce

právě teď jsou naše minulá příště.

 


3 názory

Martyska
25. 10. 2021
Dát tip

pěkné


lencza
12. 10. 2021
Dát tip

Teda líbí se mi moc... 


annnie
12. 10. 2021
Dát tip

Ach... Závěr pro mě není úplně jednoznačný, což je ovšem dobře. Je-li to ke kondolenci, kondoluji. Je-li to "pouze" k blahopřání k (posmutnělému) smíření, pak blahopřeju. Každopádně text je pro mě krásnej formou i obsahem. Tip a.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru