Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJe moje
Autor
kedzord
Pípl mi mobil. Už zase jsem zapomněla ztlumit zvuk. Asi bych ten mobil měla občas úplně vypnout.
Jenže…na displeji se objevilo upozornění, že mi SMS posílá MOJE datová schránka.
„Pořiďte si datovou schránku.“ Slyšela jsem před časem z úst naší účetní. „Je rychlá, každá zpráva je dostupná, naprosto bez problémů. Stejně nemáte jinou šanci, ve škole ji mít musíte. Pomůže a ulehčí vám život.“
Představila jsem si tajnou schránku, která vypadá jako malá krabička. Já si ji nosím v kapse a kdykoliv potřebuji něco zařídit, poslat, zjistit, je tady a hned mi pomůže. Trošku mě mrzelo, že si nemůžu vybrat, jaký bude mít tvar nebo aspoň barvu. Prostě všichni dostanou stejnou „datovku“, ale za to ji všude najdu. V počítači v obýváku na stole, v notebooku, v Ipadu. Dokonce i v mém růžovém mobilu. Je prostě pořád se mnou.
A je opravdu MOJE.
Jenže se tak nechová. Spíš to vypadá, že já jsem JEJÍ. Začíná určovat, kdy budeme spolu trávit čas. Pořád mě upozorňuje: Píšou ti z kraje, přečti si zprávu z magistrátu, nezapomeň si stáhnout doporučení z PPP a SPC! Mám pro tebe aktuální informace z MŠMT!
Mám toho dost, zprávy si přečtu, ale nechám je uložené ve schránce. Je přece MOJE a musí mi pomáhat, tak ať se o všechny zprávy stará. Nechám je uvnitř, pěkně v bezpečí.
Skoro tři měsíce to takhle krásně fungovalo. Všechny důležité zprávy jsem si přečetla a spokojeně je nechala v péči MOJÍ datovky. Občas jsem ji kontrolovala, jestli plní svůj úkol svědomitě. Všechny zprávy jsem vždycky našla na svém místě, krásně srovnané podle data doručení.
Nedávno jsme slavily výročí seznámení. Já a MOJE datovka jsme spolu už 90 dní.
91. den jsem ji zase otevřela. Chtěla jsem si přečíst některé starší zprávy. Uvažovala jsem, že si je přece jen uložím v počítači.
Zprávy byly pryč.
Jak to, vždyť ses o ně měla starat?
Jsou to důležité zprávy, které opravdu potřebuji.
Schránka nic. Jako kdyby nebyla MOJE.
Pokazila se.
Telefonovala jsem zděšeně účetní. Co mám dělat? MOJE datová schránka, která mi má pomáhat, se pokazila, asi mě nadobro opustila.
„Vy jste si nekoupila SVŮJ datový trezor?“ zaslechla jsem v mobilu.