Dlouhá cesta

Až tady prý podle legend
Marco Polo došel.
Ještě více lumpové
jsou tu na šikmé ploše.

Aby si napsali psaní,
mají nejmíň „lidušku".
Zdi veliké je tam chrání,
muž má nouzi o družku.

Jako dříve u nás doma
vládnou zemi "komáři",
knedlíky jim nejedou
a spíš si rejži uvaří.

Od nedávna se tu vede
opeře i baletu,
nedojede tady ČD,
ubližují Tibetu.

Ve vzduchu se kolem vznáší
všude samá špína,
prvně moje noha kráčí
v státě jménem Čína.

Dvě kamenná těžítka
čouhající z pískoviště
odpovídám na otázku.
Kam bych se měl vydat příště ?

Na začátku chci jen dodat,
že zde žila Kleopatra,
velké houfy podivínu
po starých šutrácích pátrá.

Ženy zde jasmínem voní,
místo králů tady žili
prý vznešení faraoni.

Mořský příboj tváře solí
zdejší koně dva hrboly
na svých hřbetech mají,
zeleninu zahrádkáři
z Nilu často zalévají.

Slůvko děsu sarkofág
je uschován ve kryptě,
mrtvý zavinut v závěsu,
hovořím o Egyptě.