podzimní

podzimní

 

květiny uvadly,slunce zašlo

srpen skončil se a má radost s ním

chtěla jsem něco,co míti jsem nemohla

to už teď bohužel dobře vím

 

září zchladilo mé rozžhavené srdce

a usadilo mě zpět na pevnou zem

poslední jablka chutnala trpce

na různých místech trhala jsem

 

venku samý déšť a louže 

ulice prázdné,všichni se schovali  

po tvářích slza za slzou klouže

pomalu smuteční závoj mě zahalí

 

pak přišel však říjen

a zbarvil mě celou do krvavě rudé

tehdy jsem nevěděla jen

jak těžké zbavit se jí bude

 

všichni mi říkali 

že červená mi nesluší

nikdo však netuší

jak těžké je se jí vzdát

 

za činy mnou nespáchané

já vinná jsem se cítila

a poslední žárovka naděje co svítila

praskla a zhasla navždycky

 

podzim byl všechno a nic

červenání stromů,naříkání větru

vlévání hořkých slz do sklenic

přišívání knoflíků vlněnému svetru

 

podzim byl láska a nenávist

trýzeň všech úst mlčících

krása tajných prokletých míst

v mlze se ztrácejících

 

mým oblíbeným časem v roce

přesto ale zůstává

páč o podzimních nocích 

se bolest ven z mé duše dostává

---