Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDračí Andělé 4.kapitola
06. 11. 2021
0
0
127
Autor
Nevia7
Tys shořela ve své touze po mně má Satí.
Já skláním se k Tobě má Královno, má Parvátí.
Já Trojoký vrátiv se s Vesmírného sněmu
a Ty Divoká Něžná ztrácíš strach, ostych i trému.
Já do očí pohléd Ti, v náručí svírám Tě.
Já Trojoký tancem bořím Světy, vířím, svlékám Tě
neplač co bylo už se nevrátí!
Ty chvějíc se zas jak listí osiky
utéci chceš ,bojíš se že Nebesa Tě zatratí.
Já který měl vždy mnoho Jmen
Prastarý veleben i zatracen.
Já ukrytý v Plameni
Baal Iša mnoha, mnoha žen.
Já vzav si podobu lidskou ,v níž jsem nebyl nalezen
však tys svou Láskou objevila mně .
Já stal se Tvým mužem, Tebou okouzlen!
Jsi křehká, Silná zároveň, jsi holubicí
jsi Pramen jímž jsem opojen.
Má paní, má Krásko, má Parvátí
nech vířit své vlasy
nech vplout mne do sebe. nech houpat se v milostné závrati.
Dovol má Šaktí má Rozmilá by naše Láska, vášeň, touha
Nový lepší Svět stvořila!
Ten HLAS znějící tichem, Prostorem jejího Snu. Otevřela oči a ON se nad ní se skláněl.
Stále vnímala ty zářící oči ve tmě před STVOŘENÍM , vůni Santalu a vzácných dřev. Jeho vlasy dopadaly na její hruď, obličej i polštář. Byla v nich zahalena jako v černém závoji.
"Svítá Lásko musím si jít zase převléci nějaký ten "lidštější župan"-tělo abych Tě opět nepolekal".
Zavřela znovu oči a nechala v sobě tu vlnu JEHO energie tiše doznívat...