Trochu

Je brzy za okny venku je zima

začíná nahoře nebeská bitva

a nevím, jestli se pomalu stmívá

anebo ráno je ostré jak břitva.

Táhnou se po nebi bělavé výstřely

to čáry letadla kreslí jen tak

a slunce trefí vždy tam, kde to zabolí

nabíjí paprsky svůj zlatý prak.

Hodiny jdou tiše jak lovec ve stopách

krátí se každému jeho jen čas

a já tě objímám na dálku v myšlenkách

ač ležíš vedle mne tichá jak vlas.

Přemýšlím o Bohu modlím se k tobě

za moje dobré za moje hříchy

od všeho mám trochu já věcí v sobě

pokoru učím se od mojí pýchy.