Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNoc přízraků
Autor
HanaT
Spolu s měsícem v úplňku
zahaleným mraky plujícími
dne rozpaky zahalili stíny,
když chlapec stébla pelyňku
dívce schoval do vlasů
s kaštanovým odstínem
vonící podzimem
vlasů sahajících ji k pasu
A zatímco vítr razil si cestu svou,
sbíral s sebou, co zbylo ze dne
že s láskou milenců ani nehne,
věděl a tak pokračoval tmou
Šestou odbíjel zvon kostela,
až chlapec v sobě ucítil bití
myslel si, že dívku ještě chytí
ona už tam ale nebyla
Do zlata slunce stromy obarvilo
ticho přerušil zpěv ptáků
světlem ukončena noc přízraků
jen kvítí na kameni zbylo
Věděl, že dívce vlasy už neprohrábne,
bylo na čase obrátit se k východu,
nechtěl se však vracet bez ní k životu
klečel, plakal před jejím hrobem v trávě
3 názory
Radovan Jiří Voříšek
11. 11. 2021přijde mi to dějově rozhárané, některé verše přetížené množstvím slov (zbytečných) - ona už tam ale dávno nebyla
4 x velmi blízko po sobě slovo - vlasů - mi přijde nadbytečné
o jaké přízraky šlo?
shalili stíny - správně je - shalily stíny
Doporučuji (nezávazně) ještě se na báseň podíva, dějově ji konkretizovat, zeštíhlet verše
Láska přízrak nebyla, jen ta dívka, láska naopak přežila... a děkuji za tip :)
Ten konec mě mírně zmátl... Ta láska byla jen přízrak? Nebo jak? Ale jinak mě to hezky hladilo...