Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesesuvná území
Autor
Luzz
svahové pohyby jsou v některých případech téměř nepostřehnutelné
- jen stromy stále vesele opilé
- zeminy budující svahy se jeví jako stabilní
dokud jejich vnitřní tření nedosáhne prahu
bolesti
je tedy nesmírně důležité porozumět příčinám vzniku a spouštěcím mechanismům
probádat dotčenou oblast
provést poctivou rešerši
prostudovat všechny dostupné prameny
včetně obecních kronik
výzkumných zpráv psaných přes kopírák
i facebookových profilů
anebo se prostě jen dívat všímat si zajímat se
…
ve chvíli kdy vstupuješ do krajiny
stáváš se sám sobě tichou hrozbou
ani nevíš jak -
a podceníš situaci s přitížením v horní části sesuvného území
anebo naopak odlehčíš patu svahu
už už tušíš že se něco stalo že se něco muselo stát; chyba ve výpočtu nedbalost pozorování
víš že ona mez bude v nejbližší době překročena
ale je příliš pozdě
pořád však doufáš že se to samo nějak stabilizuje
anebo že se stane zázrak
a jednoho dne -
na první pohled – příčina neznámá; vše se událo tak náhle!
ale vzpomeň a přiznej si - - -
znalosti existují.
nebyly však efektivně využity
anebo hůř – byly trestuhodně ignorovány
nestálo ti za to se jakýmikoli varovnými signály podrobněji zabývat
11 názorů
Právě že tvé básně vynikají tím, že jsou vedeny uceleně jakoby v jedné metafoře, až to někdy povrchního čtenáře, což se mi u tebe už stalo, svede jinam, ale to jim dodává čistotu, plynulost a zde i velkou srozumitelnost, takže ty poslední řádky sice souvisí, ale pro mne jsou takové mírně káravé.
Jinak souhlas, je opravdu hodně autorů, kteří mají potřebu dopovídat, protože se s inspirací natolik sžili, že ji nechtějí okrást. A mnohým čtenářům to nejspíše nevadí, jsou laskaví a cítí to stejně. Na druhou stranu jsou čtenáři, a myslím, že je máš ráda i ty, kteří na tvou linku naskočí a chtějí se svézt, mít pocit, že jsou bystří (to nemyslím nijak zle).
a2, překvapivě? mně někdy připade (i dle jiných idnícií), že je to takovej můj obecnej neduh... ovšem sama nevím, jak se k tomu postavit, kde je ten bod, co ještě říct a co už ne... alibisticky můžu dodat, že pro každýho čtenáře i autora onen zlom leží někde jinde.
na druhé straně - vždycky, když mi někdo něco takovýho napíše (anebo když chci někomu něco podobnýho napsat já), tak přemýšlím, jestli ono "ty poslední řádky jsou moc doslovné" nevyplývá až z toho, že si čtenář báseň přečte - a "pozná odpověď" - a pak si až ex-post řekne - no jo, ty poslední řádky tam nemusely být... a jestli by v případě nepřítomnosti oněch řádků zase nebyla problémem přílišná rozplizlost, příp. vyznění do ztracena, do prázdna; jakýsi postupný odumření textu a pod.
(výše uvedené samozřejmě nevztahuji jen na tuto báseň a tvůj komentář; spíš obecná poznámka týkající hledání rovnováhy textů)
Na tebe poslední tři řádky překvapivě nadbytečné, už i ve verši ...ale vzpomeň si a přiznej si... jsou dvě zakončení.