Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNení co
Autor
MAJKL65
Nastoupili do výtahu
dveře se pomalu zavřely a výtah se potichu rozjel vzhůru
klopili oči
snad z podlahy četli hieroglyfy
či obyčejnou špínu na podlaze
která se tam na podzim vždycky nanosí zvenku
a pak vystoupili ve stejném patře
bylo jim šestnáct
od pohledu
když odemykal klíčem dveře od vypůjčeného bytu
hořely mu tváře
ona se na mě podívala a ve tváři jí přelétlo něco jako úsměv
jako když nad hlavou letící pták vrhne stín
byla tak malá
a já jsem nad ní čněl jako útesy Doverské
neboť mám metr devadesát a metrák trénovaných svalů
a k tomu příslušně velké srdce
nebála se
a nejvíc jeho ne
ach mladí milenci
kteří se po škole chtějí poznávat
a pak se za nimi zavřela hladina
a usadil se zvířený prach
a pak u pokladny v sídlištním diskontu
vykřikla holka u pokladny
„Stůj!“
a paní co stála mezi dveřmi na fotobuňku
jež lapají po lidech
jako rybí žábry po kyslíku
se otázala
„Já?“
„Ne vy ne.“
„Ale ten zloděj, co teď vyběhl ven a spustil alarm.“
„A vy tady nemáte ochranku?“
otázala se paní z fronty
„Máme, ale jen tři dny v týdnu.“
„A on je tady čtyřikrát do týdne.“
zlodějský kalendář, napadlo mne
pondělí, krade se
úterý, nekrade se
středa, krade se
čtvrtek, nekrade se
pátek, krade se
sobota, nekrade se
neděle, krade se
většinou lepší chlast a voňavky
a pak jsem zaplatil
„Ne, účtenku můžete vyhodit, nashle.“
„Nashle.“
a nad Šumperkem pomalu začalo zapadat slunce
a ve vypůjčeném bytě byla tma
nezáviděl jsem jim
nebylo co
už se znám